Frauke Petry

Frauke Petry Zdroj: ČTK

Beatrix von Storch
Demonstrace AfD
Uprchlíci
3
Fotogalerie

Rovnoprávnost podle německých radikálů: Střílet se mají jak uprchlíci, tak uprchlice

Německá krajně pravicová scéna mezi muži a ženami nerozlišuje. Po sobotním skandálu, kdy šéfka strany Alternativa pro Německo (AfD) prohlásila, že hranice musí být bráněny i za cenu střelby, si přisadila místopředsedkyně a dodala, že ženy ilegálně překračující hranice nemohou být z aplikace zákona vyloučeny.

Poprask na německé scéně způsobila předsedkyně AfD Frauke Petryová v rozhovoru pro sobotní Mannheimer Morgen, kde uvedla, že Německo by po vzoru Španělska mělo své území oplotit, a pokud to bude nutné, policie by měla střílet na lidi snažící se dostat na území Německa nelegálně.

Už tak dost výbušný názor Petryové na Facebooku dále „vyšperkovala“ místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová, která vpravdě feministicky odmítla rozlišovat mezi muži, ženami a dětmi. Šmahem odpověděla „ano“ na otázku, zda by se i jim mělo bránit ve vstupu do Německa za pomoci zbraní. Vystudovaná právnička Storchová se později snažila nejostřejší hrany otupit a prohlásila, že na děti jakožto osoby neodpovědné za své jednání se střílet nemá, ale ženy, to je jiná, ty odpovědné jsou.

Výroky vyvolaly pochopitelné pobouření. Poslanec za Zelené Volker Beck pro Die Welt prohlásil, že AfD je nepřítel vlády zákona; sociální demokrat Sigmar Gabriel v bulvárním Bildu glosoval, že „AfD nepatří do televize, ale do zpráv tajných služeb“. Čímž si vysloužil kritiku pro změnu on, že prý politizuje tajné služby. Současné představitelky Alternativy by však mohlo bolet hlavně odsouzení ze strany zakladatele AfD Bernda Luckeho, který předal stranické žezlo Petryové loni: současné směřování partaje a výroky ohledně uprchlíků popsal jako „nesnesitelné, nelidské a kruté“.

Alternativa pro Německo, jejíž vznik reagoval na krizi eura, oslaví v sobotu třetí výročí svého založení. V témže roce (2013) se protestní euroskeptická strana ve všeobecných volbách „o prsa“ nedostala do Bundestagu, získala jen 4,7 procenta hlasů a nepřekonala tak pětiprocentní hranici. O rok později již ale slavila úspěch v eurovolbách a obsadila sedm křesel v Evropském parlamentu, kde se připojila k anti-federalistické frakci Evropští konzervativci a reformisté (kam patří britští konzervativci i ODS). Prozatímní vzestup AfD završila v několikerých zemských volbách, v současné době má zemské poslance v Sasku, Hamburku, Brémách, Braniborsku a Durynsku.