Tábor Bělá-Jezová na podzim.

Tábor Bělá-Jezová na podzim. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Tábor Bělá-Jezová na podzim. Dnes je jaksi prázdnější.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
14
Fotogalerie

V Česku je uprchlíků méně než málo. Azyl chce 1525 lidí, většina je žen a dětí

Kolem uprchlické vlny panuje v Česku velká hysterie. Ale oficiální čísla, jež teď za loňský rok zveřejnilo ministerstvo vnitra, hovoří v našem případě o něčem úplně jiném. Loni požádalo v České republice o azyl pouze 1525 lidí. Z muslimských států jich pochází jen zhruba sedmina a většinu, na rozdíl od jiných zemí, tvoří ženy a děti.

Těch 1525 lidí, kteří požádali loni o azyl, navíc vůbec nijak nevybočuje z normálu. V roce 2014 to bylo 1156, v roce 2013 sice jen 707 osob, ale to bylo vůbec nejméně od roku 1990. Nejvíce žádostí o azyl zaznamenalo Česko v roce 2001, a to až 18 094. Zvláštní je, že tehdy si toho v podstatě nikdo ani nevšiml, žádná panika nenastala, žádné politické strany a hnutí to neřešily.

Navíc žádosti v minulém roce ani v jednotlivých měsících nezaznamenaly žádný dramatický vývoj – nejméně jich bylo v červenci, pouze sto. Nejvíce v březnu – konkrétně 196, necelých dvě stě. Jenže to tehdy způsobil příjezd krajanů z Ukrajiny.

Do Česka se nehrnou ani žádné masy migrantů z muslimských států. Syřanů bylo jen 134, z válečného Iráku požádalo u nás o mezinárodní ochranu (tak se odborně říká azylovému řízení) za celý rok pouze 38 lidí a z Nigérie jich bylo 27, ale z toho byla část místních křesťanů. Například z Afghánistánu jen několik jednotlivců.

Jako tradičně nejvíce žádali u nás o azyl Ukrajinci. Loni celkem 694 lidí, na druhém místě byla zmiňována s velkým odstupem Sýrie, na třetím je překvapivě Kuba se 128 žádostmi. Předpokládám, že naši rasisté jsou schopni nesmyslně napadat i kubánské černochy, přestože ti utíkají z komunistického režimu, což bychom měli právě my chápat.

Čísla ministerstva vnitra tedy ukazují, že na rozdíl od západních států u nás hledají útočiště podle všeho skutečně potřební lidé. Jistěže, mezi žadateli jsou i ekonomičtí migranti, ale těch projde sítem českých úřadů vždy jen minimum. Tak tomu bylo vždy také v minulých letech.

A zajímavá je i další skutečnost. Z celkových 1525 lidí žádajících o azyl v České republice bylo 492 žen a 284 nezletilých. Tedy dohromady více než polovina. Nejsou to tudíž v našem případě mladí muži s mobilem v kapsách, jak o tom hovoří prezident Miloš Zeman.

Mimochodem, kolem 150 migrantů z Ukrajiny loni pozvala přímo česká vláda a zaplatila jim i výdaje na přestěhování. Jednalo se o osoby s českými předky, kteří měli zájem opustit svoji vlast. Dalších tisíc podobných žádostí o emigraci na Ukrajině eviduje české velvyslanectví a konzuláty.

Česko také slíbilo Evropské unii, že dobrovolně převezme několik tisíc uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. Zda se tak stane a kolik těchto lidí přesně bude, v současnosti nevíme.

Vláda pak v prosinci schválila příjezd 153 křesťanů z Iráku. Prvních šest rodin, což je 27 lidí (z toho je 14 dětí), má přiletět už tuto neděli.