Průměrný počet sebevražd mezi vyspělými zeměmi organizace OECD (sdružuje 34 nejrozvinutějších států svět) je 12 lidí na 100 000 obyvatel. V Jižní Koreji je však tento poměr více než dvojnásobný - na tento počet lidí se zde zabije až 29 lidí. A jak ukazují nejnovější statistiky OECD, už 11 let v řadě.
Pro srovnání - v Česku spáchá sebevraždu 12,5 člověka na 100 tisíc obyvatel. To, že počet sebevražd ale nemá souvislost s úrovní ekonomiky, dokazuje statistika Řecka, kde i přes obtížnou ekonomickou situaci je tento počet daleko nižší než u nás. Je to pouze 4,2 lidí ze 100 tisíc obyvatel.
Počet sebevražd je spíše ovlivněn kulturou v dané zemi. Společenský úspěch je v Jižní Koreji považovaný za to nejdůležitější. Většina lidí tak již od školního věku pod obrovským tlakem a pořád se jim předhazuji, že musí za každou cenu uspět. Ať je to škola nebo práce, Korejci si někdy raději vezmou život, než aby neuspěli.
K této patologické situaci také přispívá tradiční nedůvěra Korejců k psychiatrii a psychologii. Hluboká deprese vede k sebevraždě až 60 procent z celkového počtu lidí, kteří si zde sáhnou na život, jenže jít k psychiatrovi je v korejské společnosti považováno za projev slabosti.
Nejvíce sebevražd v ekonomicky prosperující Jižní Koreji je překvapivě mezi důchodci. Pokud penzistům nepomohou jejich rodiny, mnoho z nich umírá v chudobě, protože důchod od státu dostává pouhá třetina z nich. Dříve bylo nepsanou povinností dětí postarat se o své stárnoucí rodiče, tato tradice se však rychle vytrácí a tak si staří Korejci raději vezmou život, než by žili v samotě a v chudobě.
