Akcie na hlavních evropských burzách zahájily dnešní obchodování propadem, počáteční více než čtyřprocentní ztráty burzovních indexů ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu se ale během dopoledne zmírňovaly. Investoři reagují na eskalaci řecké dluhové krize a na reálnou možnost, že země vyhlásí bankrot a odejde z eurozóny. Vysoké ztráty mají před začátkem obchodování akcie řeckých firem, které se obchodují na burzách ve Spojených státech.
Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 začal poklesem o 2,4 procenta a později se jeho ztráta zmírnila asi na dvě procenta. Užší index eurozóny Euro Stoxx 50 ztrácel zhruba 3,3 procenta. Propad táhly zejména akcie bank v zemích jižní Evropy.
Řecká finanční krize se zdramatizovala poté, co eurozóna o víkendu rozhodla neprodloužit záchranný program pro Řecko po 30. červnu a řecký premiér Alexis Tsipras oznámil na 5. července referendum o záchranném programu. Řecká vláda rozhodla, že ode dneška až do příštího pondělí zůstanou zavřeny banky; zavřená dnes zůstala také aténská akciová burza, která později oznámila, že neotevře dříve než za týden.
V reakci na vývoj kolem Řecka dnes už výrazně ztratily asijské trhy. Index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 2,9 procenta a utrpěl nejvýraznější ztrátu od počátku ledna.
Také euro prudce oslabuje a jeho kurz během asijského obchodování sestoupil pod hranici 1,10 USD. Později se ale společná evropská měna stabilizovala a kolem 09:00 SELČ byla na zhruba 1,1095 USD se ztrátou 0,7 procenta.
Tlak hlubokého propadu na západoevropských burzách pociťují i trhy ve střední Evropě. Varšavská burza, která je v regionu největší, začala poklesem o více než tři procenta, podobným tempem ztrácí také hlavní index pražské burzy.
Vysoké ztráty mají také akcie řeckých firem a řecká aktiva obecně, s nimiž se obchoduje na burzách v USA. Například index Global X FTSE Greece těsně před polednem vykazoval předběžně ztrátu kolem 14 procent. Americké depozitní stvrzenky (ADR), které jsou náhradou za kmenové akcie, finančního ústavu National Bank of Greece odepisovaly dokonce kolem 30 procent.
Většina investorů na finančních trzích až do pátku vesměs předpokládala, že obě strany se nakonec dohodnou, aby mohlo Řecko dál splácet dluhy a setrvat v měnové unii. Víkendový vývoj ale podstatně zvýšil riziko takzvaného Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny. Toto riziko nyní musejí trhy zahrnout do cen mnohem více, řekli analytici agentuře Reuters.
Výrazně klesají ceny státních dluhopisů Řecka, což postihlo i další země jižní Evropy, jimž se dosud "nákaza" od lednových řeckých voleb víceméně vyhýbala. Výnosy italských, španělských a portugalských dluhopisů, které určují vládní úvěrové náklady, dopoledne vzrostly o zhruba 0,20 procentního bodu. Bylo to ale méně, než se podle analytiků před zahájením obchodů čekalo.
Prudce zvýšené riziko bankrotu Řecka vyneslo výnos řeckého dvouletého dluhopisu, který se obchoduje na trhu, o 12 procentních bodů výše na zhruba 33 procent. Podle hlavního evropského ekonoma americké banky Goldman Sachs Huwa Pilla trh nadále v zásadě předpokládá, že Řecko zůstane v eurozóně, riziko odchodu se ale zvýšilo.
Podle Iana Scotta z britské banky Barclays současná krize dlouhodobější vyhlídky růstu evropských akcií zřejmě nepoškodí.
"Řecko musí zůstat v eurozóně, je to ale pro zbytek Evropy to nejlepší? Ne. Nejlepší řešení je vykopnout Řecko ven," řekl Reuters Terry Torrison z monacké makléřské společnosti McLaren Securities.
