Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: Globe media / Reuters / Antonio Parrinello

Mudrcové z EU: Kvóty na imigranty nebudou, uprchlíky si členské země ale i tak přerozdělí

Členské země Evropské unie v příštích dvou letech převezmou na dobrovolném základě 40 tisíc azylantů z Itálie a Řecka, uvedl dnes nad ránem po sedmihodinovém jednání lídrů osmadvacítky předseda Evropské rady Donald Tusk. Výjimku by mohly mít Maďarsko a Bulharsko, které mají s migrační vlnou vlastní velké problémy.

Přesný postup do konce července vyřeší ministři vnitra zemí EU. Česká republika a další země byly na nočním jednání ostře proti původnímu návrhu Evropské komise na povinné přerozdělení stejného počtu lidí podle předem určených kvót a nakonec se jim tento postoj podařilo prosadit, uvedl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka.

"Svedli jsme velkou bitvu, s úspěchem, protože se nám podařilo udržet princip dobrovolnosti... Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy," řekl šéf české vlády s tím, že o žádných konkrétních počtech zatím nebyla řeč. Podle Sobotky byla jednání velmi komplikovaná a šlo o "bitvu o principy". "Podařilo se nám prosadit princip nutnosti konsensu, bylo by nešťastné, kdyby se země v této věci přehlasovávaly," vysvětlil Sobotka.

Německá kancléřka Angela Merkelová na své tiskové konferenci připomněla, že řešení se bude týkat celkem 60 000 osob. Kromě oněch 40 tisíc osob, které se zdržují v Itálii a Řecku, přijmou země unie také 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území.

"Migranti, kteří ale nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni," zdůraznil předseda unijních summitů Tusk.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který v noci na dnešek utrpěl porážku, když summit nakonec odmítl návrh jeho týmu na povinné kvóty, na ranní tiskové konferenci prohlásil, že důležitější než povinný či dobrovolný přístup je fakt, že země si potřebný počet uprchlíků skutečně rozdělí.

Sedmihodinová debata summitu, který začal ve čtvrtek navečer, byla podle dostupných informací místy velmi napjatá. Diplomaté mimo záznam uvádějí, že premiéři zemí visegrádské skupiny, ale i dalších východoevropských států se ostře střetli především se svým italským kolegou Matteem Renzim, který jim vyčítal nedostatek solidarity.