V novém tištěném Reflexu přináším návod, jak se v souladu s naší právní úpravou můžete pokusit vyhnout umírání na kapačkách, hadičkách a jiných nechutnostech. Naše právo nám dává možnost předem odmítnout oživování a připojení k přístrojům.
„Hlavně ta fotka musí působit vesele!“, přesvědčoval jsem fotografku Reflexu Nguyen Phuong Thao, když jsme dorazili do skladu rakví, kde byli ochotni vyhovět našemu bizarnímu požadavku. Thao mne k článku totiž potřebovala vyfotit právě v rakvi. „Vesele v rakvi?“, zeptala se nesměle. „Ano. Z té fotky musí být poznat, že jsem vyhrál. Že jsem rád, že jsem mrtvý!“
Pak fotografka zahlédla v koutě skladu vyrovnanou hradbu dětských rakviček, a přestala komunikovat úplně. Já si pohodlně lehl, pán, který se o nás v té firmě staral, mi pečlivě narovnal rubáš, a já se pokoušel vypadat vesele. Nenapadlo mne nic chytřejší než dělat viktorku, případně zvedat palec. Nic moc - ale Thao je naprostá profesionálka. Takže nakonec na té fotce, kde ležím v rakvi a dělám viktorku, opravdu vypadám spokojeně.
A bodejť by ne!
V článku totiž přináším podrobný návod, jak učinit příslušné právní kroky, kterým se říká „závěť do nemocnice“, aby člověka, až přijde jeho čas, nechali v klidu umřít a nebuzerovali ho nějakou zcela zbytečnou resuscitací a připojováním na přístroje. Návod, jak umřít klidně.
Euthanasii nám zatím nechtějí povolit - ale možnost odmítnou zbytečnou a často nepříjemnou péči, která může jen o pár dnů prodloužit útrpné umírání, je už zaplaťpánbůh právně dovoleno. V Reflexu si přečtete, jak takovou „závěť do nemocnice“ napsat i pro Vás.
Celý text Jiřího X. Doležala si můžete přečíst v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 4. června.
