Stále rostoucí počet lidí, kteří jsou k trvalému bydlišti hlášeni na radnicích, podle ministerstva vnitra výrazně komplikuje práci státním úřadům, samosprávě či exekutorům. Chystá proto právní úpravu, která by zavedla povinnost občanů hlásit se k trvalému pobytu podle toho, kde skutečně pobývají. Obnoven má být institut přechodného pobytu pro ty, kteří déle než 90 dnů žijí jinde než v místě trvalého pobytu.
Vyplývá to z návrhu věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, který ministerstvo vnitra zveřejnilo na webových stránkách vlády.
K 1. lednu letošního roku bylo na obecních úřadech evidováno a 375 198 občanů, počet takzvaných úředních bezdomovců přitom každým rokem stoupá. Komplikuje to práci úřadům, například při vybírání poplatků za odpad či při vymáhání dluhů. Orgány činné v trestním řízení mají ztíženou úlohu při dohledávání občanů.
Vnitro považuje za problém i to, že statistická a geografická data o obyvatelích neodpovídají skutečnosti, takže například příspěvky na výkon státní správy jsou rozdělovány nespravedlivě. "Je tedy žádoucí, aby informační systém evidence obyvatel obsahoval aktuální údaj o místě trvalého pobytu občana," argumentuje ministerstvo.
Na radniční adrese mají trvalé bydliště evidováni lidé, kteří ve správním řízení přijdou o svoji dosavadní adresu trvalého pobytu. Jsou mezi nimi bezdomovci, ale například i lidé, kteří se na své původní adrese nezdržují a o trvalé bydliště přišli na popud majitelů nemovitostí.
Vnitro navrhuje, aby občan už nemusel jako dosud dokládat vlastnictví nemovitosti, aby se mohl přihlásit k trvalému pobytu. "Věcným záměrem zákona se mimo jiné nově navrhuje stanovit občanům povinnost hlásit změnu trvalého pobytu a vlastníkům nemovitosti se ukládá povinnost umožnit občanům přihlásit se k trvalému pobytu na adresu jejich nemovitosti," uvádí se v návrhu. Stát by měl lidem umožnit přihlásit se k trvalému pobytu i v nebytovém prostoru, například v ateliérech.
Hlásit druhou adresu takzvaného přechodného pobytu by podle České televize měli například studenti na kolejích, lidé na dlouhodobých pracovních cestách, ale třeba i chataři a chalupáři, kteří ve svých rekreačních objektech tráví několik měsíců. Nová právní úprava by měla zpřehlednit i situaci ve vyloučených lokalitách. Často tam dlouhodobě žijí lidé, kteří tam nejsou přihlášeni k trvalému pobytu a neplatí za energie, svoz odpadků, úklid či další služby.
