Separatisté si kladou na Ukrajině nové podmínky

Separatisté si kladou na Ukrajině nové podmínky Zdroj: ČTK

Separatisté si kladou na Ukrajině nové podmínky. Jsou nad rámec minských dohod

Nové podmínky pro ukrajinský mír si kladou separatisté z Luhanské a Doněcké samozvané republiky. Tyto „lidové republiky“ tak mohou narušit křehké dohody, které koncem minulého týdne dojednali nejvyšší státníci v Minsku.

Požadavky, které si separatisté kladou, dnes zveřejnili vyjednavači za zmíněné povstalecké republiky. Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky.

„Přestože některé naše požadavky se nestaly součástí (minských) dohod z 12. února, budeme požadovat jejich splnění,“ uvádí se v prohlášení, o němž informovala vzbouřenecká tisková agentura DAN. „Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci.

Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné. Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu,“ stojí v dokumentu. „Protiteroristickou operaci“ vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují.

Rusko například obdobné opatření pravidelně vyhlašuje na severním Kavkazu při raziích proti islamistům. Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. "Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné," píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. „V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné,“ uvádějí povstalci. O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let. Řada členských zemí Severoatlantické aliance ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.