Lillehammer je středně velké norské městečko, kde se v roce 1994 konaly úspěšné zimní olympijské hry. Ovšem seriál Lilyhammer, který měl zatím tři série a poslední díl se vysílal v prosinci loňského roku, to je úplně jiná káva. Popsán je v něm naprostý střet různých kultur a pojetí světa. A kdo ho sledoval pozorně, najde v něm i odpovědi na to, o čem se u nás tolik v poslední době hovoří. Tedy o kauze odebraných českých chlapců v Norsku.
Lilyhammer měl premiéru v lednu 2012 a jednoduchý, ale mimořádně umně a vtipně vystavěný příběh je založen na tom, že americký gangster (hraje ho hudebník Steven Van Zandt) přijme nabídku orgánů v USA, někoho udá a na základě dohody změní identitu a odstěhuje se do Norska. A tam naráží na jeden problém za druhým.
Samozřejmě střety vznikají především z toho důvodu, že Giovanni „Johnny“ Henriksen (tak se gangster v Norsku jmenuje) se dostává do konfliktu se zákonem. A překážky a problémy řeší podobně jako doma – s pomocí pěstí, baseballové pálky, s nabitou pistolí či úplatky.
Když ale Henriksen narazí kvůli svým čerstvě narozeným dětem, výstavbě domů, provozování baru či kontaktu s imigranty na norské instituce a orgány, ukáže se v plné nahotě sociální a administrativní systém této skandinávské země, který je sešněrovaný mnoha pravidly a předpisy, jimž v podstatě nikdo jiný nemůže rozumět. Američan považuje některé věci za komunistické, omezující svobody, nepochopitelně komplikované a nesmyslně finančně nákladné.
Mnohé z toho, o čem se v souvislosti s Norskem vede u nás tak vášnivá diskuse (prezidenta Miloše Zemana v neděli dokonce přiměla ke srovnání skandinávské země s nacistickou výchovou v hitlerovském Německu), popisuje proto velmi dobře právě seriál Lilyhammer. Produkci a původ má norský, lze proto tomu i věřit. Vlastně lze přes něj osud dvou českých chlapců v této zemi pochopit.
