Klub na obranu demokracie a někdejší účastníci nezávislé disidentské skupiny Demokratická iniciativa vydali výzvu k české veřejnosti před chystanými oslavami výročí osvobození Osvětimi ruskou armádou.
Upozorňují v ní, že česká akce iniciovaná Milošem Zemanem má být politickou protiváhou k polským oslavám v Osvětimi, které jsou pojaty pouze jako vzpomínková akce. Západu ani Polákům se totiž nechce oslavovat Rusy jako osvoboditele ve chvíli, kdy okupovali Krym, destabilizují Ukrajinu a chtějí znovu uplatnit svůj mocenský vliv na územích, které ovládali v době studené války. Rusko usiluje o to, aby i přes tyto aktuální události přetrvávala iluze o jeho jednotě se Západem v boji proti antisemitismu, rasismu a xenofobii.
Český Klub na Obranu demokracie a někdejší disidenti z Demokratické iniciativy upozorňují, že jde o zneužití obětí holocaustu a zároveň i o zneužití obětí nynějších krvavých útoků v Paříži. Proti tomu je podle nich třeba v zákonném rámci veřejně vystoupit, zvláště pokud by do České republiky při této příležitosti přijel prezident Putin (podle diplomatických zdrojů ale ruský prezident zatím na pozvání neodpověděl – poznámka redakce Reflex.cz).
V text výzvy Klubu na obranu demokracie a demokratické iniciativy se píše:
Svět stále ještě žije krvavými teroristickými útoky v Paříži. Islámský terorismus představuje velké nebezpečí a nelze ho bagatelizovat. Bylo by však neblahé přehlédnout kvůli tomu nebezpečí jiná a stejně naléhavá.
27. ledna uplyne 70 let ode dne, kdy ruská armáda osvobodila nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Před deseti lety proběhly při té příležitosti v Polsku okázalé oslavy s mezinárodní účastí. Dnes je jiná situace. Ruská federace anektovala Krym, podporuje rozvrat na východě Ukrajiny a netají se záměrem znovu uplatnit svůj mocenský vliv na územích, které Rusové tak či onak ovládali během studené války. Vztahy mezi demokratickým Západem a Ruskem jsou na bodu mrazu, málokdo má chuť mu pomáhat, aby bylo za těchto okolností oslavováno jako osvoboditel. Proto v Polsku proběhne tentokrát jen vzpomínková oslava v Osvětimi, kterou pořádá státní Muzeum Auschwitz-Birkenau. Zúčastní se ji například polský a německý prezident. Ruský prezident účast odmítl.
Zcela jinak jsou plánovány dvoudenní oslavy v České republice, v Praze a v Terezíně. 26. ledna proběhne v Praze mezinárodní diskusní fórum s názvem „Let My People Live“. Pořádá ho Evropský Židovský kongres, jemuž předsedá ruský miliardář Vjačeslav Moše Kantor, známý svými nadstandardními vztahy s Putinem, ve spolupráci s Evropským parlamentem. Má se diskutovat o tom, jak čelit antisemitismu, rasismu a xenofobii, a to i v souvislosti s nynějšími teroristickými útoky v Paříži. Den nato pořádá prezident Zeman na pražském Hradě na stejné téma setkání politických představitelů. Odpoledne se koná pietní vzpomínka v Terezíně. Prezident pozval také hlavy států vítězné koalice z 2. světové války a dalších zemí. Pozvání z nich výslovně přijal zatím jen bulharský prezident.
Akce v České republice představuje fakticky politickou protiváhu proti tomu, co se má odehrát v Polsku, a není divu, že vzbuzuje v Polsku znepokojení.
Zdůrazňovat jednotu Západu a Ruska v boji proti antisemitismu, rasismu a xenofobii v situaci, kdy ještě větším nebezpečím než antisemitismus, rasismus a xenofobie je v našem regionu a pro Českou republiku probuzený ruský imperiální apetit, znamená mlžit a zastírat problém.
Je to nebezpečné zvlášť v situaci, kdy je naše země už řadu měsíců politicky destabilizována a kdy proruští politici zaujímají velmi významné státní funkce.
A konečně, je dosti odpudivé zneužívat památku obětí holocaustu a obětí krvavých útoků v Paříži k aktivitám, které mají posílit velmocenské pozice Ruska ve střední Evropě a znamenají ve svých důsledcích ohrožení naší demokracie a suverenity.
Nadešel čas proti tomu všemu v rámci daném ústavou a zákony veřejně vystoupit. To platí zejména pro případ, že by se prezident Putin opravdu rozhodl v příštích dnech do Prahy přijet. Jsme připraveni se na protestech podílet. Přidejte se k nám.
V Praze 18. ledna 2015
Podepsáni: Svatava Aubrechtová, Jakub Dlohoš, Bohumil Doležal, Petr Dušejovský, Bohumil Dvořák, Miroslav Fleischman, Karel Horák, Martin Kaman, Jakub Kopecký, Vojtěch Kučera, Martin Litomiský, František Lízal, Hana Mahlerová, Pavel Otto, Herbert Pařízek, Jan Pavlík, Ondřej Pěč, Hana Petrásková, Jana Petrová, Karla Piwodová, Vojtěch Průša, Ivan Rigel, Ivo Rottenberg, Pavel Šafr, Jan Scheinost, Miroslava Šefčiková, Lenka Smětáková, Renata Soukupová, Miroslav Štengl, Karel Štindl, Jan Stráský, Milan Sýkora, Pavla Sýkorová, Maciej Szymanowski, Stanislav Toula, Otakar Válek, Vladislav Vaňák, Milan Zapletal, Jan Zima.
