Tomio Okamura, šéf hnutí Úsvit přímé demokracie, se rozhodl „bojovat“ proti muslimům a islámu. Alespoň na svém Facebooku. Vydal tam dnes dopoledne „návod“ jak v tomto případě postupovat. A jsou to někdy hodně ostré věty.
Okamura například píše: „Měli bychom dát jasně najevo, že naše pohostinnost má své meze! Máme totiž nepopiratelnou zodpovědnost za to, v jakém prostředí budou žít naše děti. Je naší povinností chránit historický odkaz našich předků, naše kulturní tradice a především demokratický způsob života.“ A na dalším místě pokračuje: „Můžeme s nimi diskutovat o tom, proč když je islám náboženství míru, jak tvrdí, proč neodsuzují veřejně a hlasitě zvěrstva a celé to šílené zabíjení, které se ve jménu islámu děje ve světě, když se současně tak hlasitě domáhají svých práv a tak hlasitě protestují proti všemu, co je uráží.“
A pak muslimy urazí: „Můžeme chovat pejsky a prasátka jako domácí mazlíčky a chodit je venčit do okolí jejich center, mešit a oblíbených piknikovišť, dávat podnikům v okolí jména jako U hodného pejska, U veselého prasátka a podobně.“ Jak známo prase považují muslimové za nečisté zvíře a vepřové nejí. Také psy považuje islám za nečisté a nazvat někoho podle tohoto zvířete je velkou urážkou.
Okamura pak navádí, jak chodit kolem mešit: „Pokud někde již stojí a funguje taková stavba (a pokud počasí dovolí), nic nezakazuje chodit kolem ní střídmě oblečení, muži i ženy, se psy na procházku, nasměrovat k ní místní bezdomovce ať si tam popíjejí svůj krabicový elixír.“
Dostává se i k obchodu muslimů: „Každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám. Jak bude chutnat vaší ženě, až jej bude jíst se šátkem na obličeji?“
Podle Okamury by bylo dobré, aby se muslimové odstěhovali: „Můžeme jim neustále připomínat (jak to krásně definovala australská premiérka), že mohou kdykoliv svobodně využít práva, které jim demokracie dává, tedy odejít prudit někam jinam.“
Předseda hnutí Úsvit navrhuje i některá politická řešení: „Můžeme podporovat na všech úrovních zákazy vnějších projevů islámu (šátky, hidžáby, nikáby atd. na veřejnosti, ve školách, na úřadech), odmítat je jako nepřípustný výraz politického boje za prosazení politického islámu a snahy o islamizaci ČR.“
Navrhuje také zákaz mešit: „Můžeme vyjadřovat svůj nesouhlas s vydáváním stavebního povolení stavbám mešit, tzv. Islámských kulturních center a madras na našem území na všech úrovních, od lokálních úřadů a samosprávy až po poslaneckou sněmovnu.“
Okamura vše uzavírá varovným zvoláním: „Střet civilizací totiž již nastal, v Evropě probíhá prozatím na úrovni střetu kultur, jen si to bohužel naivkové, hlupáci, zrádci nebo zaprodanci v naší vrcholové politice neuvědomují a jsou ochotni za pár hlasů zaprodat budoucnost celého národa. Zkušenosti západní a severní Evropy, která trpce platí za naivní multikulturalismus minulých dekád, nám budiž výstrahou, abychom nenechali věci dojít u nás tak daleko. Doporučoval bych proto našim multikulturním politikům ozdravný pobyt v některém islámském státu (Saudská Arábie, Pákistán atd.) nebo třeba jen ve východní Anatolii v oblíbeném Turecku, alespoň na 3 měsíce života s místními, aby měli možnost osobně poznat tvář multikultury z druhé strany.“
