Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad ekonomického růstu eurozóny. Podle něj za letošní rok vzroste ekonomika eurozóny o pouhé 0,8 procenta. Naproti tomu ekonomika Spojených států tempem 2,2 procenta a mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky opět patří Čína, která má letos poskočit o 7,4 procenta. Co z toho plyne?
Mezinárodní měnový fond, mezinárodní organizace, jejímž členem je i Česká republika, to uvedl ve zprávě pro politiky skupiny dvaceti nejbohatších zemí světa G20, kteří se sejdou tento víkend na summitu v Austrálii. Podle MMF by země měly dát do pořádku své veřejné finance a provést reformy, které by zvýšily konkurenceschopnost jejich ekonomik.
Fond také doporučil, aby centrální banky v eurozóně pokračovaly v měnové politice zaměřené na boj s nízkou inflací, zatímco v USA nebo Velké Británii by další uvolněná měnová politika mohla vést ke zvýšení inflace.
K tomu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen, pro Reflex.cz říká: „Evropská centrální banka se stále zdráhá použít zbraň nejtěžšího kalibru, který centrální banky mají k dispozici. Tím je odkupování státního dluhu. Pokud by nebylo německého odporu v této věci, ECB by nejspíše již státní dluh členských zemí eurozóny odkupovala. Myslím si, že další zhoršení hospodářského stavu eurozóny vyvolá tak silný tlak, že i Německo nakonec nějaké formě odkupu státních dluhopisů přikývne. I tak však stále půjde nejvýše o přechodné, a nikoli fundamentální řešení problému těžkého hospodářského útlumu, který evropská ekonomika zakouší."
Jiní ekonomové ale kritizují "boj" centrálních bank s nízkou inflací a deflací, pokles cen, považují za přirozený jev. Podle nich nemá centrální banka aktivně tlačit ceny nahoru nebo dolů a má nechat ceny, aby se přizpůsobovaly stavu ekonomiky.
