Zdroj: Profimedia

Průzkum: lidé si z kandidátů, o kterých nic nevědí, vybírají zdravě vypadající. Aspoň tedy někde...

Jen velmi málo lidí na světě se zřejmě domnívá, že současní političtí vůdci představují výběr toho úplně nejlepšího, co se nabízí. Brian Spisak, profesor z Department of Management and Organization na VU University v Amsterdamu v Nizozemí vyvinul test, který objasňuje, proč se lidé vybírají špatné vůdce.

Výzkumník Brian Spisak a jeho kolegové zkoumali, čím jsou kandidáti na různé funkce pro lidi přitažliví. Lidem ukazovali implicitní vlastnosti, jako je zdraví, atraktivita a inteligence skryté v obličejových rysech potenciálních lídrů. Výsledky výzkumu byly publikovány letos 5. listopadu tohoto roku v časopisu Frontiers in Human Neuroscience a referuje o něm například server examiner.com.

Průzkumníci testovali svoji teorii na 148 ženách a mužích, které vybrali náhodně. Testované osoby byly vyzvány k výběru nejlepšího kandidáta na místo výkonného ředitele společnosti na základě toho, že se předem dalo, co tato funkce bude obnášet, tedy jaké bude klást nároky na kandidáta. Lidé viděli pouze různé verze tváří kandidáta. Pak dostali změněnou verzi toho samého potenciálního kandidáta, jehož obličej byl měněn podle toho, aby jednou vypadal více nebo méně zdravý, inteligentní, nebo přitažlivý. Prokázala se dominance zdravého vzhledu. 69 procent mužů i žen vybíralo kandidáty, kteří vypadali zdravěji a to bez ohledu na cíle, které byly stanoveny pro danou osobu k dosažení pozice. Inteligence také hrála nějakou roli, inteligentnější lidé byli preferováni pro pozice, které vyžadují diplomatické schopnosti a vynalézavost.

Koupili byste od něj něco?

Tento pokus byl proveden jako výběr kandidátů pro oblast byznysu, ale výsledky by se daly docela dobře zřejmě aplikovat i na výběr politických lídrů. Ukazuje se, že o výsledku rozhodují spíše emoce, než rozum a jasná schopnost vybraného vést.

Je zřejmé, že tento výsledek je nejspíše dán západní a americkou zkušeností a politickou kulturou, kde se zdraví, včetně duševního ještě oceňuje. Když se podíváme na naše politické kandidáty, nezdá se, že by většina z nich vypadala příliš zdravě. Spíše se nám tady vybavuje jiná psychologická poučka, že lidé více důvěřují lidem, kteří vypadají jako oni. Je pravda, že toto pravidlo se většinou aplikuje na různé podomní obchodníky, nebo pojišťovací agenty a podobný typ lidí. Zdá se, že na politiky mají voliči jiné nároky, než na obchodníky, kterým svěřují své peníze. Přitom ani v politice to není jinak, jen se důsledek špatné či povrchní volby projeví o něco později. Přitom by stačilo použít staré testovací otázky: „Koupili byste od tohoto člověka ojeté auto? Půjčili byste mu deset tisíc? Svěřili byste mu na večer hlídání vašeho dítěte? Chtěli byste, aby se vědělo, že je váš příbuzný?“

A je to.