Extrémně nízká volební účast provázela doplňovací volby do Senátu v Praze 10. Účast v prvním kole byla 15,80 procent, ve druhém pouze 8,75 procenta. Oprávněných voličů bylo zapsáno v druhém kolem 83 763. Vítězka Ivana Cabrnochová dostala přesně 3664 hlasů, do horní komory parlamentu ji tak poslal tragicky malý počet ze všech oprávněných voličů – pouhých 4,4 procenta.
I takovou podobu má demokracie. Svědčí to ale o tom, že volby zajímají a bere je vážně jen velmi málo občanů. Minimální pozornost už vyvolalo květnové hlasování do Evropského parlamentu, kdy přišlo celkově 18,20 procenta voličů (méně jich bylo ze všech členských států EU už pouze na Slovensku, tam to bylo jen něco přes 13 procent).
Sama nová senátorka Cabrnochová si myslí, že kvůli nízké účasti by se měl změnit volební systém. „Měli bychom se začít bavit o tom, jestli je tento systém volby ten pravý, jestli odráží životní styl soudobé společnosti,“ řekla Cabrnochová a dodala, že současnou „klasickou volbu“ by mohlo doplnit elektronické hlasování. To už léta používají například v Estonsku. Zpočátku byla i tam k němu nedůvěra, ale nakonec se ujalo.
O něco větší účast se očekává v senátním hlasování v říjnu, jenže to se bude jejich první kolo konat společně s volbami komunálními. V nich byla účast v roce 2010 více než 48 procent, čtyři roky předtím 46 procent a před dvanácti lety 45 procent, takže v podstatě se udržuje dlouho na přibližně stejné úrovni. Uvidíme, zda říjen přinese změnu. Odborníci se domnívají, že ano, ale že čísla bohužel půjdou spíše dolu.
