Náčelník českého generálního štábu Petr Pavel se stane novým předsedou Vojenského výboru NATO. Do funkce byl dnes zvolen na jednání výboru v litevském Vilniusu. Neoficiální informaci ČTK potvrdil v telefonickém rozhovoru sám Pavel. Současného šéfa výboru, dánského generála Knuda Bartelse, by měl nahradit příští rok.
Pavel je prvním zástupcem z východoevropských členských zemí aliance, který bude tuto významnou funkci zastávat. Členové výboru mu dali přednost před kolegy z Itálie a Řecka.
Pavel krátce po volbě ČTK řekl, že je hrdý na to, jaké důvěry se České republice dostalo. "Je to na základě reputace, kterou budovaly stovky a tisíce českých vojáků a občanských zaměstnanců nejen v misích, ale i na zahraničních pracovištích," zdůraznil.
Cítí prý také stále rostoucí pocit zodpovědnosti před úkoly, které jej v příštích letech čekají. "Trochu se do toho vkrádají pochybnosti, zda bude člověk schopen to všechno zvládnout a obsáhnout. Je toho hodně a je to dost odlišné od toho, co dělám teď. Na druhou stranu, jsem přítelem výzev," poznamenal český generál.
Česká vláda o Pavlově nominaci rozhodla letos v červenci. Funkce v NATO by se měl ujmout 26. června 2015, do té doby bude dál stát v čele generálního štábu. ČTK dnes generál řekl, že má pro prezidenta Miloše Zemana i premiéra Bohuslava Sobotku připravených několik variant, kdo by jej mohl ve funkci nahradit.
Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru sněmovny. "Jak známo, maršálskou hůl nosí v tornistře každý voják. Kandidátů je samozřejmě víc," poznamenal Pavel, ale odmítl prozradit, komu by funkci rád předal.
Česká republika, která Pavla do druhé nejvyšší alianční funkce nominovala, hradí náklady na zabezpečení jemu i jeho týmu. Ročně by to mělo být až 90 milionů korun. Předseda výboru má k dispozici štáb, který je obsazován národním i mezinárodním personálem.
Mandát v čele vojenského výboru je tříletý a může být prodloužen. Předseda Vojenského výboru je nejvyšší vojenskou autoritou NATO a hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka aliance. Pavel tak bude spolupracovat s Norem Jensem Stoltenbergem, který se do čela aliance postaví letos v říjnu.
V době rostoucích nejistot v Evropě bude podle Pavla jedním z jeho bezprostředních úkolů upevňování jistoty partnerů na východních hranicích aliance. "NATO je nenechá na holičkách, bude nadále upevňovat jejich bezpečnost prostřednictvím častějších cvičení, rotační přítomnosti na jejich území," vysvětlil.
Připomněl také na nedávném summitu ve Walesu dohodnuté změny aliančních sil rychlé reakce (NRF) a vznik "hrotového" uskupení schopného zasáhnout v několika dnech. NATO tak reaguje na nepředvítatelné ruské chování po ukrajinské krizi.
Aliance bude muset podle Pavla reagovat také na ohrožení představované radikalismem na Blízkém východě a teroristickou organizací Islámský stát. "To se projevuje nejen v Iráku a Sýrii, ale má to potenciál ohrožovat i další země, nejen v regionu, v podstatě celý svět," míní Pavel.
Další oblastí rizikovou oblastí je podle něj severní Afrika, také s nejrůznějšími teroristickými skupinami. "Nejen, že ztěžují život řadě zemí, ale také mají bohužel přesah přes hranice Afriky. I proto jsou hrozbou," připomněl generál. Zmínil ale také například otázku bezpečnosti námořních tras.
Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO, může předkládat návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování. Výbor se schází zpravidla třikrát ročně. Výzvou pro Pavla tak prý bude i hledání konsensu mezi 28 členy aliance. "Rozhodně se neobávám, že bych v této funkci neměl co dělat," poznamenal.
Ve Vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Spolu s nejvyšším orgánem NATO, Severoatlantickou radou, je jediným aliančním orgánem, jehož vznik stanovila Severoatlantická smlouva z roku 1949.
