To osudové ráno, kdy se Jillian Schlesingerová (30) konečně rozhodla opustit scientologickou církev, se vzbudila brzy a přemýšlela, jestli není úplný blázen. Co když ji tento odchod bude trápit celý život? Narodila se v Kalifornii a většinu svého života strávila v církvi. Její rodiče byli scientologové, stejně jako její přátele. Všichni kolem ní byli v církvi.
Pokud by církev opustila, měla strach, že už by se s ní nikdo nebavil. Na druhou stranu, pokud by v ní zůstala, dál by trpěla. Jediné, co určitě věděla, bylo, že útěk z církve absolutně změní její život.
Nebyla řadovou členkou církve. Byla součástí její elity, takzvané Sea Organization, ve které jsou vedoucí pracovníci. Pro vstup musíte podepsat kontrakt. V něm slibujete, že budete sloužit církvi miliardu let. Každý den Schlesingerová chodila do práce, společně se stovkami dalších členů Sea Organization. Jako pracovní úbor měli muži khaki kalhoty a košile, zatímco ženy nosily sukně a blůzy. Budova, kde žila, byla kdysi nemocnicí. Nyní připomínala spíše vězení – monitorovaly ji kamery a ozbrojení strážci.
Kamkoliv Schlesingerová šla, tam ji někdo sledoval.
Vystaví vás vlastnímu traumatu
Scientologie je americké náboženství, které vzniklo na základě učení zesnulého autora science-fiction, Lafayetta Rona Hubbarda. Církev byla založena na počátku 50. let a její velice úzkoprsá víra má kořeny v amerických technikách osobního rozvoje, psychoterapie a ve východním mysticismu.
Jeden ze středobodů scientologické víry je, že společnost potřebuje vyléčit, přičemž scientologie přesně ví, jak na to. Všechny problemy světa jsou podle Hubbarda zakořeněny v psychických traumatach z minulých životů, takzvaných “engramech”. Scientologové zasvěcují svůj život identifikaci svých engramů a jejich rozpouštění skrz zdlouhavou terapeutickou metodou zvanou “auditing” (audity). Metoda je postavená na tom, že její účastník je tak dlouho vystavován svému traumatu, až se trauma neutralizuje a uleví se mu od jeho utrpení.
Hubbard vytvořil také Sea Organization, aby mu pomáhala při řízení církve. Ta se jmenuje podle moře, kde byla založena. Hubbard totiž strávil 60. a 70. léta na lodi Apollo, která brázdila Středozemní moře. Snažil se tak uniknout americkým i evropským daňovým úřadům. Oficiálním cílem Sea Organization je zachránit planetu. V praxi jsou ale její členové nevolníci, kteří obětují svůj život církvi.
Členové Sea Organization žijí životy, které má církev pevně pod kontrolou. Pracují sedm dní v týdnu, volných dnů mají za rok jen několik. Vydělávají od osmi do 50 dolarů týdně (což je proti americkým zákonům, které určují vyšší minimální mzdu – pozn. redakce) a spí v ubytovnách, které patří církvi. Nemají žádný kontakt s okolním světem. Mnoho členů se k organizaci připojilo ještě jako teenageři, hned po dokončení střední školy. Snadno uposlechli základní motto církve: “Společnost je špatná, plná nebezpečí. Pouze církev vás před ní může ochránit.“ V realitě však tito lidé chrání církev, nikoliv církev je. Jsou nezbytní pro její přežití – tak levnou pracovní sílou nejsou ani mexičtí ilegální imigranti.
Žijete jako zvíře
Po většinu jejího života byla Jillian Schlesingerová dobrým scientologem. Její rodiče, kteří jsou už dlouho rozvedení, ji vychovali jako scientoložku a v 19 letech se připojila k Sea Organization. „Naléhají na vás, abyste se připojili,“ říká. „Popisují vám, jak je všechno na světě špatně a jak moc jim záleží právě na vaší pomoci.”
Schlesingerová pracovala pro církev na různých místech a v roce 2007 byla převelena do církevního ústředí ve městě Clearwater na Floridě, což je něco jako scientologická Mekka, kam každý rok jezdí tisíce scientologů. Pracovala 19 hodin denně a prodávala knihy ostatním scientologům. Když nesplnila kvótu při prodeji knih, byla potrestána. ,,Tehdy to teprve začalo být šílené,“ vzpomíná Schlesingerová. Musela čistit kuchyně a vynášet odpadky. Bylo to sice vysilující, ale pořád lepší než škrábat korýše nalepené na stěnu scientologické budovy u moře ve tři ráno, což byl jeden z trestů. Dalším trestem byl takzvaný “Pigs Berthing” (Spaní v pokoji pro prase). Musela několik dní spát v maličké místnosti bez elektřiny a postele. Občas ji v ní nechali i týden.
V roce 2012 scientologové přestěhovali Schlesingerovou do Los Angeles, kde pracovala v církevním nakladatelství. Zde to ale nebylo o nic lepší. ,,Neměla jsem to tam ráda,” vysvětluje. ,,Byl na nás vyvíjen hrozný tlak, všichni na sebe řvali a křičeli.” Jejího šéfa vždy spolehlivě rozlítilo, když se neprodalo dostatek knih. Jedno odpoledne vyhrožoval spolupracovnici Schlesingerové, že jí vyhodí z budovy. Když se Schlesingerová pokusila zasáhnout, tak ji začal také vyhrožovat. ,,Dám ti pěstí,“ řval na ní.
Napomínat nadřízeného v Sea Organization je přitom velice vážný přestupek. Schlesingerová musela opustit svoji práci a byla za trest dána do sklepní místnosti bez oken. Každý den musela sepisovat, co udělala špatně, dokud se její nadřízení neshodli, že je dostatečně ponížena. ,,Mnoho dní jsem nic nepsala, “ říká. ,,Přišlo mi to šílené. Přece jsem neudělala nic tak hrozného. Pak jsem si začala vymýšlet, aby mě odtamtud pustili.”
Poté co se nadřízení shodli, že je Schlesingerová dost potrestaná, poslali jí renovovat budovy. Pracovala 15 hodin denně a začala trpět velkými bolestmi hlavy. ,,Hodně jsme malovali,” říká. ,,Ale nedali nám masky.” Tvrdá dřina jí vyčerpávala a často po dni v práci končila se slzami v očích. Tehdy poprvé začala uvažovat o opuštění scientologické církve. V jednom nestřeženém okamžiku, kdy byla venku, zahlédla trafiku, kde v jednom časopise byly informace o herečce Leah Remini. Ta byla po více než 30 let členkou církve, ale pak se jí i s rodinou rozhodla opustit. Nic se jí nestalo, což dodalo Schlesingerové naději.
Útěk jako z filmu
Schlesingerová, které v té době bylo 30, se církev bála opustit. Neměla žádné vlastní peníze, ani žádné přátele mimo církev. Nevěděla, co se děje v reálném světě. Bála se, že jí církev dostihne a udělí ji ještě tvrdší tresty než předtím. Slyšela o takzvané „Rehabilitation Project Force”, což byl církevní program pro obzvláště vzpurné jedince. Šlo o program zahrnující izolaci, tvrdou fyzickou práci a nekonečnou ideologickou indoktrinaci.
Jedinou záchranou byl její otec, který vlastnil restauraci v nedalekém Anahaimu.
Jedno ráno se konečně rozhodla utéct. Jela autobusem do práce a sedla si až na zadní sedadla. Na zastávce počkala, až vystoupí všichni lidi a dívala se, jestli ji někdo nesleduje. Srdce ji bušilo a ona vyrazila na cestu, která ji měla dovést do Anaheimu, k restauraci jejího otce. Ten o jejím plánu nic netušil.
Za hodinu dorazila do Anaheimu. Vešla do restaurace svého otce.
„Ahoj,” řekla a usmívala se.
“Bože, tys to dokázala,“ odpověděl.
Po setkání s dcerou, opustil církev i její otec.
Text publikuje Reflex.cz s laskavým svolením autora Mike Spiese. Ten pracoval jako redaktor v The New Yorker, publikoval také v Slate, Salonu, The Paris Review, GQ a Village Voice. Text o scientologické církvi byl původně publikován na webu vocativ.com
