Technologie změnila lidské vnímání. Uvažujeme jinak. Cítíme se jinak. Dokonce máme i jiné sny než naši předkové. Moderní doba a její výdobytky ovlivnily naši paměť a pozornost. Stalo se tak přes schopnosti našeho mozku měnit své chování na základě nových zkušeností. Tyto nové zkušenosti představuje především internet a interaktivní technologie.
Někteří experti zabývající se poznáváním technologií tvrdí, že ty nám dovolily lépe organizovat naše životy, a uvolnily tím prostor k přemýšlení nad hlubšími otázkami a problémy. Podle jiných ale naopak technologie snížila schopnost soustředění a omezila naši kreativitu. Také jsme kvůli ní daleko netrpělivější.
Každá nová studie a esej jsou samozřejmě ihned zpochybněny, ale přesto nás každá z nich více přibližuje k lepšímu pochopení toho, jak hluboce technologie ovlivňují naši mysl. Jestli je to změna k lepšímu, nebo k horšímu, necháváme na vás. Co nás tedy potkalo?
1. Máme barevnější sny
Televize má velký dopad na naši psychiku. Podle všeho změnila i sny. V roce 2008 vyšla studie univerzity ve skotském Dundee, jež říká, že lidé starší 55 let, kteří se ve svém mládí dívali na černobílou televizi, budou mít spíše černobílé sny. Mladší účastníci studie, kteří viděli už pouze barevnou televizi, sní téměř vždy v barvě. Americká psychologická asociace tento závěr potvrdila v podobném výzkumu z roku 2011.
2. Fenomén FOMO (fear of missing out – strach, že budete chybět při nějaké události)
FOMO definuje americký deník The New York Times jako „směs neklidu, pocitu vlastní nedostatečnosti a podrážděnosti, kterou občas cítíme při používaní Facebooku a jiných sociálních médií“. Před Instagramem a Facebookem se lidé, již se rozhodli strávit sobotní noc v tichu a klidu s dobrou knihou a sklenkou vína, možná cítili trochu zneklidněni faktem, že zůstali doma. Ale díky sociálním médiím je tento pocit ještě umocněn fotkami, videem a statusy lidí, kteří jsou na party ve městě. I pokud se vám tento společenský životní styl příliš nelíbí, tak se vám hlavou určitě někdy honí následující otázka: „Neměl bych teď dělat něco jiného?“ A přesně to je FOMO. Jedna studie dokonce tvrdí, že sledování krásných fotek pokrmů na Instagramu svých přátel ovlivňuje chuť jídla, jež máte právě před sebou – a chutná hůř.
3. Syndrom falešných vibrací
Naše mozky jsou nastaveny tak, že předpokládají vibrace našeho telefonu, i když tomu tak není. Ve studii z roku 2012 publikované v magazínu Computers and Human Behavior (Počítače a lidské chování) vědci zjistili, že 89 procent z celkového vzorku 290 vysokoškoláků cítí vibrace svého mobilu, i když mobil nevibruje. Tento pocit mají minimálně jednou za dva týdny. Anketa mezi zaměstnanci některých amerických nemocnic dopadla stejně. Jeden psycholog v interview pro americké rádio NPR pak naznačil, že fyzické vjemy, například svědění, jsou nyní mozkem interpretovány jako vibrace z mobilního telefonu. Přeludy vibrací nás však moc trápit nemusí, nejsou vážným problémem. Ale stejně je tento fenomén poměrně šílený.
4. Nemůžeme spát
Často usínáme spolu s epizodou oblíbeného seriálu, který běží na našem laptopu. Jiní lidé usínají se čtečkou knih v jejich rukách. To však podle všeho ničí naše přirozené vzorce spánku. Neurologové podezřívají světlo vycházející z laptopu, tabletu nebo smartphonu z konfliktu s mozkem, jenž světlem řídí své spánkové vzorce. Vystavení světlu může oblbnout mozek, který si pak myslí, že je ještě den, a může udělat zmatek v nastavení času, kdy má tělo spát. Naše oči jsou především citlivé na modré světlo, a právě modré světlo vychází z našich obrazovek nejčastěji.
5. Naše paměť není dobrá podobně jako naše schopnost soustředit se
Kdysi dávno v minulosti bylo učení zpaměti oceňovanou schopností. Předpokládalo se, že studenti umějí recitovat z hlavy celé knihy. Ale ve světě Googlu, kdy je jakákoliv informace vzdálená jedno kliknutí, si už nikdo fakta nepamatuje, nemluvě o celých pasážích z knih. V roce 2007 neurologové udělali anketu, v níž figurovalo 3000 lidí. Zjistili, že mladší lidé si již nepamatují běžné osobní informace, jako jsou například narozeniny příbuzných nebo jejich vlastní telefonní číslo. Další studie poukazují na to, že užívání kalkulaček snižuje schopnost provádět jednoduché matematické operace. Někteří lidé také již nedokáží jezdit ve svém městě bez pomoci GPS. Sociální média a internet také snížily naši schopnost soustředit se na jednu věc v delším časovém úseku. Lidé mají problémy se čtením knih a často články on-line pouze projíždějí místo toho, aby četli pečlivě každé slovo. Tento fenomén je především nebezpečný pro dospívající generaci, jejíž mozek ještě prochází vývojem. Je totiž možné, že se koncentrovat na jednu věc vůbec nenaučí.
6. Máme lepší vizuální orientaci a schopnost se rozhodovat
Naopak podle studie z roku 2013 prý zlepšují střílečky typu Halo a Call of Duty rozhodovací a orientační schopnosti. Strategie, jako je Starcraft, zase zlepšují hráčovu schopnost efektivně dělat více věcí zároveň.
7. Nemáme pod kontrolou své impulsy
Bohužel tatáž studie tvrdí, že hry jako Halo přispívají k impulsívnímu chování a větší agresivitě. Hráči podle studie měli větší sklony k předem nepromyšlenému chování a agresívním reakcím ve skutečném životě.
8. Více vytváříme
Náš poslední bod je naopak velmi optimistický. Technologie umožňuje jak profesionálním, tak amatérským umělcům více tvořit. Podle Claye Shirkeyho, jenž se zabývá dopadem internetu na společnost, sociální média otevírají uživatelům brány k velkému množství textů, obrázků a videí. Tato kultura sdílení pak uživatele vede k vytvoření vlastních děl, ať už jde o nové album jejich fotografií, vlastní recenzi, nebo článek.
Informace byly získány z webu mashable.com.
