Novinář a odborník na Rusko Jefim Fištejn komentuje slabost mezinárodních institucí, ruskou vlasteneckou horečku i flagrantní porušení mezinárodního práva, k němuž došlo okupací Krymu. Varuje, že lidstvo je natěšené na válku, protože si od ní slibuje vynulování současných problémů.
Hrozí v Evropě válka?
Před dvěma lety jsem do Reflexu napsal text nazvaný Dusno jako před válkou – neměl jsem na mysli konkrétní válečné akce, ale spíš atmosféru, stav světa. Měl jsem na mysli slabost a neakceschopnost mezinárodních institucí a špatný stav mezinárodního řádu, protože neexistuje nikdo, kdo by ho posuzoval a hlídal. Chybí nám četník, a tak narůstá kriminalita. Dalším faktorem je ekonomická krize. Lidstvo hledá východisko ve válce, jež vše vynuluje a vytvoří situaci, po níž se budou mezinárodní poměry definovat znovu. Už se to v minulosti mnohokrát stalo, že válka nastolila nová pravidla hry.
Může takový konflikt vyvolat současná krymská krize?
Těžko říct, jestli Ukrajina bude tou rozbuškou. Tu lavinu může strhnout ledacos, i nějaká drobnost, jako byl před sto lety atentát na Ferdinanda d’Este.
Pokud válka vypukne, jaké bude mít rozměry, kam až dosáhne?
Nás ohrozí samotná skutečnost, že v Evropě se beztrestně – pokud to zůstane beztrestné – mohou měnit uznané hranice. To je pro nás nebezpečné, protože při nedodržování pravidel závisí zbytek na vůli a nevůli diktátorů. Rusko operuje pojmem krajané – údajně vtrhlo na Ukrajinu, aby pomohlo krajanům. Ale mezi Rusy a krajany nevidí rozdíl. Rusko má zákon o krajanech, v němž se píše, že Rusko má povinnost chránit všechny Rusy bez ohledu na to, kde nyní žijí, a dokonce bez ohledu na jejich současné občanství. Tudíž – hned po Krymu je na řadě Karlovarský kraj.
