Kateřina Konečná

Kateřina Konečná Zdroj: ČTK

Komunisté prý nemají kmotry. Ať se nebojí, až bude KSČM u korýtek, oni se přiženou

Někdejší Miss Sněmovny a svého času nejmladší členka parlamentu Kateřina Konečná, komunistická poslankyně a letošní kandidátka do Evropského parlamentu, v sobě objevila bojový duch hodný vášnivé španělské revolucionářky Dolores Ibárruri. Pustila se do samotného prezidenta.

Prezident nakonec dopadl ještě docela dobře, mohla s ním zatočit taky nějak revolučně. Zatím zůstalo jen u výčitek: Zeman podle ní ve „své kampani hovořil o tom, že bude prezidentem, který bude občany sjednocovat, a stejně tak bude velmi pragmaticky hovořit o jednotlivých politických stranách. Prezident Zeman již KSČM několikrát poradil, že zatím jsme nedospěli k tomu, abychom měli právo vést tuto republiku, a máme prý počkat. Nechci nikomu sahat do svědomí, tím méně prezidentovi České republiky, ale nějak mi v jeho vyjádření chybí Strana práv občanů-zemanovci. Zřejmě tato strana je chráněna láskou prezidenta. Jak by také ne, když se zrodila k jeho obrazu. A tak bych ráda řekla jediné. KSČM nemá žádné kmotry, a než nás příště budete soudit, pane prezidente, možná by bylo dobré více přemýšlet, nebo si zamést před vlastním prahem.“

Tak v jednom má soudružka Konečná pravdu, Zeman by měl přece jen častěji využít příležitost mlčet. Než bude mluvit o kmotrech, měl by se zamyslet nad svou personální politikou a připomenout si Fencla, Lachnita, Zgarbu, Ivo Svobodu, Kavana, Grosse, Šloufa a celé osazenstvo Zemanovců (nechť neodpočívají v pokoji). Tolik dejme za pravdu Kateřině Konečné.

Pozor na jazyk

S těmi kmotry, kteří v komunistické straně údajně nejsou, by si ale měla dávat pozor na jazyk především paní Konečná. Vtip spočívá ve dvou věcech. Předně komunistická strana byla založena a většinu své existence fungovala jako klientelistická organizace a kmotrovství bylo principem její existence. V době, kdy byla strana u moci, znemožnila činnost jiných stran, čímž přestala být politickou stranou v pravém slova smyslu. Politika je soutěž a když nejsou soutěžící, nemá smysl o politice mluvit. Zůstal jen lokální monopolní mocenský klan, který byl ještě navíc jen filiálkou jiného mocenského klanu toho času panujícího v jisté východní mocnosti. Tvrdit, že dnešní KSČM je jiná, je k smíchu. Většina členů dnešní strany byla před listopadem členy tehdejší strany-nestrany.

Další věcí je, že klasičtí kmotři se aspoň na celostátní úrovni nemusí o komunisty zatím moc zajímat, protože vytoužená korýtka ještě komunisté v moci nemají.

To se samozřejmě změní den po případném vstupu komunistů do vlády. Mnoho pravičáků a socialistů náhle překabáti a objeví v sobě radikální vášeň pro sociální spravedlnost pod rudou vlajkou.

Skrytý sponzoring

Čistotu komunistů v roce 2009 ověřila MF DNES, když vyslala za činovníky stran údajného podnikatele v hernách, který nabízel peníze za to, když strany upraví loterijní zákon. Za KSČM s domnělým „podnikatelem“ jednali místopředsedové Čeněk Milota a Jiří Dolejš. Nabídli mu skrytý sponzoring strany přes Haló noviny i to, že se pokusí najít v novele loterijního zákona „skulinu“. Skrytý sponzoring by byl docela jednoduchý, zadavatel si zaplatí inzerci a strana pak bude moci o to méně na své noviny vynaložit. Hezky vymyšlené. Oba soudruzi se chovali tak, jako by to nedělali poprvé, byť dokázat se jim to nedá.

Jak je to s kmotry by se ukázalo, kdyby komunisty skutečně někdo pustil k moci. Zatím ale dokonce ani u nás nedali dohromady tolik procent, aby byli nepostradatelní. Pokud se to stane, lze paní Konečné jen přát, aby se do toho Bruselu dostala, protože pak bude moci říci, že za to všechno, co budou komunisté vyvádět, nenese odpovědnost.