Ztracený svět, plný vědě dosud neznámých tvorů, objevili vědci na špatně přístupném poloostrově York v severní Austrálii. Na rozdíl od literární předlohy toto místo sice neobývají dinosauři, ale své neobvyklé obyvatele má také. Vyskytuje se zde například podivuhodný gekon s ocasem podobným listu, zlatě zbarvený stromový scink nebo žába žijící mezi kameny. Žádný z těchto druhů zatím nebyl nikde jinde spatřen.
Australským přírodovědcům a filmovému týmu National Geographic se podařilo proniknout do těžko přístupného horského pásma na poloostrově York, nejsevernějšího výběžku Austrálie. Expedice směřovala do pohoří Melville, pokrytého deštným pralesem. V cestě do této oblasti brání shluky balvanů o velikosti automobilu nebo domu. Proto je Melville doslova odříznuté od okolního světa a lidmi téměř nenavštívené.
Aby se tam podívali, museli členové výpravy použít vrtulník. Výsledkem jejich čtyřdenního „nakouknutí“ do přírodovědného ráje byl objev tří nových druhů obratlovců. O své práci informovali v říjnovém vydání časopisu Zootaxa.
Asi nejzajímavějším, alespoň z hlediska atraktivity, je nález zhruba 20 centimetrů dlouhého gekona Saltuarius eximius s ocasem ve tvaru listu. Barva a struktura kůže činí tohoto ještěra v přírodě skoro neviditelného. Jeho objevitel Conrad Hoskin z Univerzity Jamese Cooka řekl, že ho poprvé spatřil až v noci, když se světlo baterky odrazilo v očích zvířete. „Najednou se přede mnou objevil krásný, podivně vypadající gekon, který seděl na stromě a prohlížel si mě. Byl jsem naprosto ohromen,“ vzpomíná na své setkání se zvířátkem, které patří do skupiny tzv. pagekonů.
Neočekávaný objev se členům expedice podařil také hned první den, když spatřili lesklého stromového ještěra se zlatohnědou barvou. Jednalo o nový druh scinka, kterého jeho objevitelé pojmenovali Saproscincus saltus.
Další den pak vědci mezi balvany nalezli nový druh žáby nazvaný Cophixalus petrophilus. Její zbarvení se ideálně hodilo k životu v kamenitých polích. Zvíře zřejmě tento, pro žáby nepříliš obvyklý, biotop neopouští. V období sucha se pravděpodobně skrývá v suti, kde má trvale stín a vlhko. V období dešťů se pak aktivně živí na povrchu.
Výzkumníci říkají, že byli sami překvapeni, jak úspěšně čtyřdenní výlet skončil. „Najít tři nové druhy obratlovců by bylo dost překvapivé i v některé z málo prozkoumaných zemí, jako je Nová Guinea, natož v Austrálii, o níž si myslíme, že ji máme dost dobře probádanou,“ řekl novinářům Hoskin.
