Celý Svobodný stát Sasko žije přípravami na velkolepé oslavy dvoustého výročí porážky Napoleonovy Velké armády v bitvě národů u Lipska, jež se odehrála ve dnech 16.–19. října. Před sto lety vznikl na počest této významné události monumentální Památník bitvy národů. Letošní oslavy se mají nést v duchu porozumění a spolupráce mezi evropskými národy, které před dvěma sty lety u Lipska prolévaly krev a mezi nimiž nechybělo mnoho Čechů.
Bitva u Lipska vešla do historie nejen jako největší a nejkrvavější střetnutí dlouholetých napoleonských válek, ale počtem účastníků ji překonala až bitva u Mukdenu roku 1905 během rusko-japonské války. Již první den stálo proti 177 500 francouzským vojákům se 700 děly 257 000 vojáků šesté koalice s 916 děly pod vrchním velením rakouského polního maršála knížete Schwarzenberga. Třetího dne tyto síly navzdory těžkým ztrátám vzrostly na 203 133 vojáků a 738 děl na straně „velkého Korsičana“ a na 361 942 vojáků se 1456 děly na straně spojenců.
Večer prvního dne bitvy zvolil francouzský císař ústup, k němuž ho kromě nepříznivé situace na bojišti přiměla i zrada bavorského generála Wredeho, jenž se svým vojskem přešel k Rakušanům. Spojenecký plán pro 18. říjen vypracoval Schwarzenbergův náčelník štábu generál Radecký. Počítal se soustředným úderem šesti kolon. Zpočátku přálo štěstí Francouzům, ale nástup Bernadottovy Severní armády uzavřel obkličovací kruh. Tehdy 5400 Sasů a 700 Württemberčanů s 38 děly přeběhlo k nepříteli.
Ústup nařízený Napoleonem 19. října ve dvě hodiny ráno zprvu probíhal spořádaně, po poledni však vybuchly nálože pod jediným mostem přes řeku Halštrov a většina zadního voje zůstala odříznuta. Při pokusu přeplavat řeku zahynul velitel VIII. sboru, polský kníže Poniatowski, den předtím povýšený Bonapartem na maršála Francie.
Bitva národů stála Francouze a jejich německé spojence 38 000 padlých a raněných (z toho 397 důstojníků padlých a 2456 raněných; ztráty mužstva jsou známy jen přibližně), 15 000 zajatých (dalších 15 000 padlo do zajetí v lipských nemocnicích) a 6100 německých dezertérů. Padlo šest generálů, dvanáct utrpělo zranění a 36 se ocitlo v zajetí (včetně saského krále). Materiální ztráty činily 325 děl.
Ztráty spojenců jsou spočítány přesněji: 53 774 padlých, raněných a nezvěstných včetně 1792 důstojníků, z toho Rusové 22 605, Prusové 16 033, Rakušané 14 958 a Švédové 178 vojáků.
