Musel to být strašný náraz. Do vzduchu bylo vyvrženo obrovské množství roztavené horniny, zemská atmosféra hořela a tisíce čtverečních kilometrů pouště se proměnilo ve sklovitou hmotu. Nic živého daleko široko od místa dopadu nemohlo přežít. Alespoň tak vědci líčí pád komety, jejíž pozůstatky objevili. Na Sahaře nalezli totiž vůbec první důkaz o srážce komety s naší Zemí.
K dopadu nebeského tělesa došlo podle jihoafrických odborníků před 28 miliony lety v oblasti na pomezí dnešního Egypta a Libye. Mají pro své tvrzení i dobrý důvod: v tamní poušti objevili jak stopy po katastrofě, tak i malý fragment kometárního jádra. Jedná se o první takový objev v historii. Píší o tom v článku, který ve čtvrtek vyšel v časopise Earth and Planetary Science Letters.
Exploze komety roztavila pouštní písek na dva tisíce stupňů. V důsledku toho do dnešních dnů pokrývá 6 000 čtverečních kilometrů Sahary skleněná vrstva. Tyto medově zbarvené kameny – vzdáleně podobné vltavínům – používali k výrobě šperků již staroegyptští klenotníci. Například jeden z nich, opracovaný do podoby posvátného skaraba, tvoří hlavní ozdobu brože nalezené v hrobě faraona Tutanchamona .
Exploze nejen roztavila pouštní písek, ale také při ní vznikly mikroskopické diamanty. Podobné se obvykle vyskytují hluboko pod zemí, kde jsou atomy uhlíku komprimovány silným tlakem. V tomto případě však tlak nutný ke vzniku diamantů vznikl dopadem komety. Skelné kameny a maličké diamanty jsou však pouze důkazem o pádu nebeského tělesa na Zem. Že se v tomto případě ne jednalo o dopad meteoritu, ale komety, potvrdilo až prozkoumání v oblasti již dříve nalezeného černého balvanu. Když ho nyní Jihoafričané podrobili moderní analýze, dospěli k závěru, že jde o jádro komety.
Mimochodem, tento kámen dostal i své jméno. Jmenuje se Hypatia, na počest slavné Hypatie z Alexandrie, matematičky, astronomky a filozofky, která žila na přelomu čtvrtého a pátého století.
Podle autorů vědeckého textu objev „poskytuje první přímý důkaz o pádu komety, a mohl by také pomoci odhalit nějaké tajemství o tom, jak vznikala naše sluneční soustava“. Jeden z objevitelů „pravé podstaty“ Hypatie, Jan Kramers z university v Johannesburgu, k tomu poznamenává: „NASA a ESA utrácejí miliardy dolarů, aby mohly sebrat a dopravit na Zem několik mikrogramů z komet. A my teď máme radikálně nové možnosti tento materiál studovat, aniž bychom za jeho vyzvednutí museli platit.“
Kometa přiletí ještě letos
Komety přitahují lidskou pozornost od pradávna, a popravdě – ačkoliv naštěstí na Zem nepadají často – většinou se jich naši předkové spíše obávali. Zřejmě bezdůvodně. Zdá se, že tento výjimečný nebeský jev budeme moci pozorovat již koncem letošního roku. Od listopadu by na obloze měla být pozorovatelná i pouhým okem kometa ISON. Podle některých předpovědí bude tak jasná, že jí nezastíní ani slunce a má být nějakou dobu vidět i během dne. Tato kometa prý určitě naší planetu nezasáhne, ale za to by nám měla připravit náramnou podívanou. Uvidíme…
