Jak staré jsou kvetoucí rostliny? Donedávna se vědci domnívali, že květiny vznikly až v posledním období éry dinosaurů, tedy před nějakými 125 miliony lety. Objev zkamenělých pylových zrnek starších o více než sto milionů let tento názor dramaticky změnil.
Nové důkazy o prastaré existence krytosemenných rostlin nalezli vědci z univerzity v Curychu, když studovali vzorky ze dvou vrtů v severním Švýcarsku. Při jejich zkoumání v moderním laserovém mikroskopu nalezli zkamenělá pylová zrnka, stará více než 240 milionů let. O objevu informovali v časopise Frontiers in Plant Science. Poněkud opatrně v něm píší, že objevená zrnka už vykazují „všechny podstatné rysy pylu krytosemenných rostlin“.
Zajímavé je i to, že nalezená zrnka patří k šesti typům, z čehož by plynulo, že v oblasti dnešního severního Švýcarska rostlo před 240 miliony lety, tedy v období triasu, už několik druhů krytosemenných rostlin (nejméně šest). V té době bylo na území Švýcarska suché, subtropické podnebí.
Vznik krytosemenných rostlin (dnes k nim patří všechny kvetoucí rostliny, traviny i listnaté stromy) je zahalen tajemstvím. Vědci se dlouho domnívali, že se náhle objevily až na konci druhohor – křídě. Jedna teorie jim dokonce připisovala značný podíl na vyhynutí dinosaurů. Podle ní měly květiny vytlačit původní rostlinstvo, které bylo oblíbenou stravou těchto obřích tvorů – a tak způsobit dinosauří hladomor. Pokud ale krytosemenné rostliny kvetly už v triasu, vznikly přinejmenším ve stejné době jako vůbec první dinosauři.
Dnes jsou krytosemenné rostliny tak úspěšné, protože jejich pyl je přenášen hmyzem. Struktura zkamenělého pylu ukazuje, že tomu bylo tak i na počátku jejich vývoje. Zřejmě už tehdy pyl těchto „prarostlin“ roznášeli nějací drobní živočichové, pravděpodobně brouci. Blanokřídlý hmyz (mravenci, vosy a především včely), který se na opylování rostlin dnes specializuje, se objevil až v křídě.
Možná, že podle hesla: Štěstí přeje připraveným, pak právě s objevením se včel, začalo masové šíření krytosemenných rostlin. To se v evoluci někdy stává, že nějaká vlastnost, která se původně nezdá být až tak výhodná, získá se změnou podmínek na významu a svému nositeli pomůže rychle se rozšířit. Příkladem může být například po dinosaurech zděděné peří, které se ptákům po určitých úpravách začalo náramně hodit k letu.
