Tak pátý ročník soutěže o nejlepší akty Reflexu máme za sebou. Jak známo, akt je záležitostí uměleckou, což je pro soutěžící tvrdé zadání, protože se předpokládá, že krásným bytostem asi něco chybí, když je třeba je ještě ztvárňovat umělecky a nestačí samy o sobě.
V tomto případě ale nejde o to zdokonalit dokonalé, ale aby krásnu nic zbytečně nepřekáželo. K čemu je slunce, když mu překáží zeď nebo mrak. K čemu je krásná žena nebo muž, když se nenajde malíř nebo fotograf, který bude co nejméně překážet na cestě od objektu k lidskému oku.
Žijeme v krátkém období lidských dějin, kdy smíme akty tvořit a smíme je ukázat lidem. Technika je naším spojencem. Kolik krásných žen a mužů už nikdy neuvidíme, protože v jejich době mohli lidskou podobu zachytit jen malíři, nanejvýš několikrát za život. Kolik asi bylo krásných venkovských a měšťanských žen, jejichž podobu a křivky nikdy nikdo nezachytil? A my dnes můžeme.
Vždycky se najde někdo, pro koho je nejlepším aktem pietní akt a předstírá, že ho lidská krása nezajímá. Jenže vidět krásno činí člověka lepším. Tak to vidíme v Reflexu a v záplavě dosti ošklivých výjevů současného světa se snažíme vytvořit jinými obrazy malý rajský ostrov, kde každý rád spočine a kde nikdo nemá chuť oči zavřít, ale otevřít. Akt je žánr, kde lidé dávají sami sebe. Zobrazený sám sebe a svou důvěru umělci, protože nahota je věc citlivá. Umělec dává svou pověst, protože led, na kterém se pohybuje, je křehký.
Zdá se, že letos všichni rozdávali z toho nejlepšího, co mají a co umějí, za což jim děkujeme. A ostatním přejeme, aby se dívali a dívali...
A jak tedy dopadl letošní půlkulatý ročník v čtenářském hlasování?
Kategorie Skupinový akt
1. místo: Odměna a trest, Daniel Diviš
Kategorie Akt v exteriéru
1. místo: Tady jsem pánem já, Antonín Svoboda
Kategorie Akt v interiéru
1. místo: Pavouk, Antonín Svoboda
Kategorie Akt mobilním telefonem
1. místo: Hradní paní, Daniel Diviš
