Tatatata

Tatatata Zdroj: Marek Douša

Když je maminka v psychóze. Úřady postupují mechanicky a nezajímá je to hlavní – zda jednají v zájmu dítěte

Nesvéprávné postavení otců v České republice ukazuje příběh matky, která má psychiatrickou diagnózu. Přestože její působení na dítě je neativní, není síly, jež by donutila soudy nařídit asistovaný styk s potomkem.

 

Otec malého dejme tomu Pavlíka se seznámil s jeho matkou před několika lety ve městě, kde žijí. Záhy se k němu i se svou dcerou z předchozího vztahu nastěhovala, přišla do jiného stavu a porodila mu syna. Nejevila však o něj velký zájem, a tak veškerou péči, včetně mateřské dovolené, chlapci poskytoval otec. Pak se pár rozešel, chlapec zůstal v péči otce a s maminkou se začalo dít něco podivného. Bizarnosti v chování, společná konzumace marihuany s dcerou, podivné projevy.

 

Na podzim roku 2009 začal chlapec vykazovat nestandardní chování, hovořil o zvláštních věcech, z návštěv u matky se vracel rozrušený a v noci se začal pomočovat. Při návštěvě u matky na počátku prosince 2009 jej ona nepředala otci, jak bylo domluveno. Neozvala se, na telefony nereagovala, a tak otec kontaktoval policii.

 

ZKRÁTKA PSYCHÓZA

V manželských sporech je dobré být maximálně ostražitý, a kde je to jen trochu možné, nechat promluvit dokumenty. Podívejme se tedy do policejního protokolu z prosince 2009:

 

„… sousedé v trvalém bydlišti matky na místo zavolali hlídku policie, neboť došli k závěru, že v bytě je týráno dítě, když chlapec stál v mrazu delší dobu na balkóně a plakal … hlídka shledala, že nezletilý je špinavý, mokrý a viditelně podchlazený. V bytě byl velký nepořádek, po bytě se válely léky … přivolaná záchranná služba nařídila jeho převoz do nemocnice. To matka odmítala, počala být agresívní a následně napadla i přítomnou policistku verbálně i fyzicky … pak musela být pomocí chvatů pacifikována, spoutána a následně byla převezena na psychiatrickou kliniku … matka nezletilého se chová posledních šest týdnů velmi nestandardně, hovoří o satanovi, vymítání ďábla a božím soudu, přiznala se ke konzumaci marihuany s podezřením na užívání tvrdších drog.“

 

Po návratu z nemocnice žena doporučenou psychiatrickou léčbu zanedbává, přesto se dál setkávala s dítětem. „Kluk se vrátí z návštěvy a vykládá, že ho maminka učila čarovat, a já se domnívám, že bývalá žena užívá drogy. Když jsme se však pokusili soud přesvědčit, aby její styk s chlapcem probíhal až od doby, než se začne řádně léčit a pod dohledem sociálky, soud nám nevyhověl,“ říká otec.

 

Zeptali jsme se proto ministerstev práce a sociálních věcí i spravedlnosti, co má otec dítěte dělat. Respektovat rozhodnutí soudu a předávat dítě psychotičce, co se neléčí, nebo vyhlásit občanskou neposlušnost a dítě prostě nevydat?

 

HUMORISTÉ NA ÚŘADECH

Oslovené úřady sice odpověděly obratem, ale takovým stylem, že jsem nabyl dojmu, že si z nás dělají srandu. Zde je část vyjádření ministerstva spravedlnosti Jiřího Pospíšila:

 

„Jestliže účastník řízení nesouhlasí s rozhodnutím soudu, má k dispozici opravné prostředky podle občanského soudního řádu … Zájem dítěte je v těchto případech vykládán tak, že při pobytu s druhým rodičem nesmí být ohroženo psychické ani fyzické zdraví dítěte … Pokud soud návrhu nevyhoví a o omezení styku nerozhodne, je možné se proti takovému rozhodnutí odvolat ke krajskému soudu … Vždy je na prvním místě zájem dítěte, aby dítě nebylo vystavováno zacházení, jež poškozuje jeho psychický a fyzický vývoj … Nicméně upozorňujeme, že maření výkonu soudního rozhodnutí poté,  co byl neúspěšně proveden výkon tohoto soudního rozhodnutí, zakládá skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), který je trestán odnětím svobody až na jeden rok.“ Je úplně skvělé, že pan ministr přesně ví, co nesmí otec udělat, když bude hájit zájmy svého potomka, a stejně přesně ministr ví, co by naopak měly dělat soudy. Ale ony to nedělají. Co s tím?

 

Táňa Švrčková, zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, odpověděla takto: „Doporučujeme otci, aby se obrátil na soud ohledně stanovení podmínek styku mezi matkou a dítětem … Otec se může obrátit i na sociální pracovníky místně příslušného orgánu sociálně právní ochrany (obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu dítěte) s žádostí, aby s matkou projednal problémy v péči o dítě v průběhu jeho návštěv u matky.“

 

Takže ještě jednou – všechny postupy ochrany zájmů dítěte, jež úřady navrhly, otec už vyzkoušel před tím, než jsem se dotázal, jak případ řešit, a soudy ve prospěch dítěte prostě nerozhodly. Popsaná kauza dobře ukazuje, že zatímco stát až hystericky střeží práva matek, tak práva otců a zájem dítěte v situaci, kdy není v souladu se zájmem matky, prostě nehrají roli.