JXD

JXD Zdroj: Tomáš Tesař

J.X.D.: Atentát na odvykající kuřáky!

Zaznamenali jsme bizarní informační bublinu vypuštěnou ministerstvem zdravotnictví. ÚŘAD CHCE ZAČÍT BOJOVAT PROTI INHALÁTORŮM NIKOTINU, přestože tyto inhalátory jsou pro řadu kuřáků jedinou šancí, jak přestat kouřit, či alespoň omezit sloup karcinogenního dýmu, který se každému kuřákovi valí z plic. Co s tím? Vyzkoušeli jsme to na místě.

Pod zákazem kouření v budově ministerstva zdravotnictví jsem vytáhl tři typy inhalátorů nikotinu a inhaluji. Čekám na tiskového mluvčího, jenž mi má říct, který z těch inhalátorů vlastně chce ministerstvo zakázat. A moje invaze na tento úřad byla způsobena tím, že se mnou tiskový odbor už čtrnáct dní prostě nekomunikoval. Dva týdny předtím jsem seděl před monitorem a sledoval večerní zprávy veřejnoprávní televize. V jednu chvíli však zaznělo něco neuvěřitelného. Reportáž o takzvaných elektronických cigaretách, jednom z typů nikotinové substituce.

 

Česká televize odvysílala, že ministerstvo zdravotnictví v novém protikuřáckém zákoně vůči elektronickým cigaretám přitvrdí a výslovně je zahrne do nové defi nice kouření. Problém úřad prý vidí především ve skutečnosti, že nikotinové náplně neprocházejí žádnou kontrolou. Řešením nízké kontroly nikotinu v inhalátorech samozřejmě je zavedení té kontroly, nikoliv zákaz výrobku.

 

INHALÁTOR JE, KDYŽ …

Známý slogan „kouření škodí zdraví“ je neoddiskutovatelně pravdivý. Základním rizikem kouření tabáku tak – stejně jako při kouření marihuany – je vdechování kouře vzniklého hořením celulózy, a tedy plného dehtu. V tabákovém kouři dnes věda rozpoznává kolem čtyř tisíc chemických látek, jež dohromady vytvářejí dehet, který každý kuřák dobře zná. Tento koktejl je naprosto smrtící a každý druhý kuřák tabáku v souvislosti s touto svou činností zemře.

 

Nikotin sám o sobě sice také poměrně rychle vytváří těžkou závislost, při abstinenci mírou obtíží pro nemocného srovnatelnou se závislostí na heroinu či alkoholu, ale neničí tělo a rozhodně není karcinogenní. Řada kuřáků má svou závislost tak zafixovanou, že nikdy bez nikotinu nemůže být, a další velmi početná skupina nemůže bez pomoci sama přestat kouřit tabák, byť by o to jeho uživatelé stáli.

 

Pro obě skupiny proto současné technologie (ať už technologie farmaceutických firem, nebo nikotinového trhu se chopivších Číňanů) přinášejí technologie užívání nikotinu bez kouře. Inhalátory nikotinu, substituci výrazně silnější a pro tvrdého kuřáka vhodnější než nikotinové žvýkačky a náplasti. To jsou široce známé a nikým nenapadané léky. Silný kuřák si však potřebuje dodat dávku nikotinu rychleji – a proto vznikly inhalátory nikotinu, odkud se nikotin vdechuje stejně jako cigaretový kouř, takže je v mozku velmi rychle. Inhalátorů najdeme na trhu tři typy.

 

První pracuje s klasickým cigaretovým tabákem k ručnímu balení cigaret a říká se mu vaporizér. Vypadá většinou jako starý telefon s anténkou. Do zásobníku se mu nacpe tabák, spustí se nahřívání (nejčastěji plynové, ale také elektrické) na teplotu 180 stupňů, a když se zahřeje, kuřák vdechuje přes náustek – anténu telefonu – vzduch procházející horkým, ale nehořícím tabákem a vdechuje z tabáku bez plamene a dehtu odpařený nikotin.

 

Druhým základním typem je takzvaná elektronická cigareta, kdy je v zásobníku vsunutém v umělohmotné trubičce nikotin a uživatel jej vdechuje poté, co mu elektrická baterie nikotin zahřeje.

 

Konečně třetím typem jsou inhalátory nikotinu ze zásobníku za studena, které nacházíme na trhu jako značkový lék inhalátor Nicorette, ale také jako no name inhalátory z Číny.

 

Ministerstvo ostře vystoupilo proti elektronickým cigaretám, o jiných typech inhalátorů nepadlo ani slovo. Odeslal jsem otázky, proč vlastně chtějí zakazovat, čekal na odpovědi a sháněl stanoviska odborníků.

 

ODBORNÍCI PROTI

Známý adiktolog doktor Tomáš Zábranský byl informací o zákazu překvapen. „Pokud vím, žádná zdravotní rizika nebyla přesvědčivě prokázána – a ani vyvrácena. Problém může být v nepřehledném množství a nijak nemonitorované kvalitě elektronických cigareta náplní do nich na trhu. Jistá míra regulace trhu s cílem certifikovat náplně, které nikotinistovi zajistí vdechování co nejčistšího nikotinu, by tedy nebyla od věci. Absolutní zákaz ale považuji za opakování starých chyb, jež se prokazatelně nevyplatily u jiných drog.“

 

Zlepší to zdraví populace? ptal jsem se dál. „Osobně si troufnu tvrdit, že cokoliv, co chronické nikotinisty převede z vdechování spalných zplodin tabáku na jiný způsob dodání nikotinu do organismu, je krokem pozitivním pro nikotinistovo zdraví – ať už se tak děje formou nikotinových náplastí a žvýkaček, žvýkání tabáku či výrobků z něj, nebo právě pomocí elektronických cigaret.“

 

Poslední dotaz – co je vyšším epidemiologickým rizikem? Závislost na čistém nikotinu, nebo bronchiální karcinom z cigaretového kouře?

 

„Při konzumaci stejného množství čistého nikotinu pro populaci představují vyšší škodu jednoznačně karcinomy a jiné nemoci dýchacího ústrojí, jež jsou přímým důsledkem vdechování karcinogenů obsažených v kouři ze spalovaného tabáku. Otázkou pro regulátora zůstává forma efektivní ochrany spotřebitele – tedy nastavení standardu s cílem maximální možné eliminace jiných látek, než je nikotin ve výparech z elektronické cigarety. V situaci, kdy jsou na trhu široce dostupné výrobky určené k vdechování spalných zplodin tabáku, jež v Česku prokazatelně zabíjejí desetitisíce lidí ročně, mi ale poněkud hysterická snaha bezvýjimečně zakázat e-cigarety na podkladě argumentů vedených v rovině možná a snad připadá neobhajitelná.“

 

VŽDYŤ JE TO LÉK!

Daniel Kebis z firmy Johnson & Johnson, která vyrábí nicorette, říká: „O iniciativě ministerstva zdravotnictví nevím, počítám, že by léčebné prostředky neměly být klasifikovány jako elektrické cigarety. Vzhledem k tomu, že přímo v našem příbalovém letáku máme kromě jiného následující: ,Dočasná abstinence kouření: Nicorette inhalátor 10 miligramů se používá v situacích bez možnosti kouřit, například v místech se zákazem kouření nebo v případě, kdy si nepřejete kouřit, a přitom pociťujete potřebu si zapálit.‘ Na základě výše uvedeného textu schváleného Státním ústavem pro kontrolu léčiv se zdá být nepravděpodobné, že by odvykající pacienti měli být vystaveni kouři a prostředí ke kouření vyhrazenému.“

 

Mýlím se, když se domnívám, že vaše nikotinová substituce má ofi - ciální statut schváleného léku? „Nemýlíte, je to léčivý přípravek.“ Existuje někde v civilizovaném světě nějaké legislativní omezení místa užívání schváleného léku? „Pokud je mi známo, tak neexistuje.“

 

ZÁMEK = MINISTERSTVO

Poslal jsem na ministerstvo dotazy mailem a užíval termín – správný – inhalátor nikotinu. A ptal se, proč vlastně chce ministerstvo inhalátory vytěsnit do kuřáckých prostor, a tím výrazně ztížit jejich uživatelům šanci na léčbu. Pokud si budou odskakovat „na inhalátor“ stejně jako na cigaretu, nebude narušen konzumační stereotyp a úprava, či alespoň omezení kouření nenastane. Ministerská odpověď přišla až po mnoha dnech a desítkách telefonů:

 

„Existuje rozdíl mezi termínem inhalátor nikotinu (jedná se o přípravek používaný pro náhradní léčbu nikotinem) a elektronickou cigaretou. Pokud jde o zdravotní aspekty užívání elektronických cigaret, obecně lze konstatovat, že prozatím neexistuje dostatek jakýchkoliv vědeckých důkazů o vlivu užívání elektronických cigaret na zdraví člověka.“

 

Odpověď neobsahovala základní informaci, proč to chtějí zakázat, naléhal jsem dál a odpověděli znovu, mlhavě a neuvedli důvody, proč vlastně chtějí inhalátory zakázat.

 

Vyrazil jsem tedy na ministerstvo zdravotnictví se třemi typy inhalátorů, objednal se u pana Vladimíra Sršně, mluvčího, a čekal, co mi řekne. Když dorazil, nepůsobil příliš sebevědomě, ukázalo se, že neví, že inhalátor Nicorette je schválený lék, a pak mě úplně odzbrojil: Ministerstvo prý žádný zákaz elektronických cigaret nepřipravuje! Jejich problematikou se zabývá expertní komise, jejíž výsledky budou hotovy za několik měsíců, a teprve pak půjde návrh nového „tabákového“ zákona do Parlamentu.

 

Až bude stanovisko hotové, k tématu se vrátíme. Co však znamenala ta reportáž v ČT a proč vlastně tehdy ministerstvo chtělo proti elektronickým cigaretám bojovat, se mi zjistit nepodařilo.