Video placeholde

Advokátky Kovářová a Hamplová radí: Hejtmani nemají žádat vládu o nouzový stav, ale občany o zdravý rozum

„Je těžko představitelné, že by šéf kraje plošně uzavřel služby nebo třeba celá maloobchodní odvětví v kraji,“ uvádějí ve společné aktuální výzvě hejtmanům dvě přední advokátky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Podle jejich právního názoru nemohou hejtmani omezit ani shromažďování osob.

Poté, co Sněmovna neschválila vládní žádost o další prodloužení nouzového stavu, by kraje měly převzít odpovědnost za další boj s koronavirem, nejlépe ovšem společným postupem. „Znají své občany, znají svůj kraj a umějí s lidmi komunikovat. V jediném se podle nás zásadně mýlí: nouzový stav k dalším krokům nepotřebují. Co potřebují, je pomoc, podpora, společný postup a uvážlivost.“

Hejtmani mohou vyhlásit stav nebezpečí, pokud tak podle Kovářové a Hamplové učiní, měli by se dohodnout, aby byl obdobný ve všech krajích.

Obě advokátky sestavili pro potřeby hejtmanů pětibodový následující manuál:

  1. Kraj může vyhlásit stav nebezpečí nejvýše na 30 dnů. Prodloužení je možné jen se souhlasem vlády.
  2. Hejtman může uložit pracovní výpomoc, například studentům lékařských fakult v nemocnicích.
  3. Hejtman smí nařídit firmám povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace.
  4. Další zákonné pravomoci jsou v pandemii obtížně využitelné, protože stav nebezpečí je připraven spíš na ohrožení velkou vodou (například právo nařídit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, právo nařídit evakuaci či evidenci obyvatel).
  5. Doporučujeme opřít se, jak to jen půjde, o obecné a pružné ustanovení, podle něhož hejtman zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření. Je ovšem těžko představitelné, že by šéf kraje plošně uzavřel služby nebo třeba celá maloobchodní odvětví v kraji. Omezit nemůže ani shromažďování osob. 

„Hejtmani dnes mají historickou šanci postupovat společně, efektivně a rozumně, nehádat se o znění zákonů, ale vymyslet minimalistická efektivní, a přitom rozumná řešení, která lidem umožní individuální ochranu, ale neničí kontakt, životy, vzdělávání. Život totiž pokračuje navzdory pandemii,“ píší obě právničky. „Podle nás by hejtmani neměli žádat vládu o nouzový stav, neměli by, jako ona, „škemrat“, vyhrožovat ani prosit. Měli by ukázat vládě, že to jde i jinak. Právo nemůže myslet na všechny situace, zejména když si to žádá hlas zdravého rozumu, který i u soudu velmi často najde své zastání. A to nejpodstatnější: hejtmani by se měli obrátit na starosty, na podniky, obchody, firmy, školy, odborníky svých regionů. Aby se každý ujal své osobní odpovědnosti. Za svůj život, za své zdraví, za svůj podnik, za všechny lidi kolem.“