Napříč Spojenými státy v neděli pokračovala vlna protestů proti policejní brutalitě, kterou spustila smrt černocha George Floyda. Manifestace se konaly ve městech na východním i západním pobřeží USA a z některých míst jsou opět hlášeny střety policie s demonstranty, rabování a zapalování aut. Úřady se po sobotě obávaly další násilné noci, agentura AP nicméně nejnovější demonstrace hodnotila jako převážně pokojné.
Protesty trvají už skoro týden a zachvátily nejen metropole amerických států, ale i menší města. Začaly v Minneapolisu, kde Floyd v pondělí zemřel poté, co mu bělošský policista při zatýkání několik minut klečel na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.
Demonstrace o víkendu provázely výtržnosti a násilnosti, přičemž terčem policie se na mnoha místech stali také novináři. Podle televize CNN v neděli skoro ve 40 městech USA platil noční zákaz vycházení. Úřady v reakci na eskalaci situace přijímaly i další opatření a státy Arizona, Texas a Virginie vyhlásily nouzové stavy. Více než desítka států kvůli obnovení pořádku aktivovala své národní gardy.
Střety policie s demonstranty byly odpoledne hlášeny z města Santa Monica v Kalifornii, kde byla shromáždění zakázána od 16:00 (01:00 SELČ). Podle médií tam protest provázelo rabování, policie se lidi snažila rozehnat mimo jiné gumovými projektily. Podobný scénář nastal v podvečer také ve Filadelfii, kde bylo v neděli kvůli výtržnostem zatčeno nejméně deset lidí. S příchodem večera policie rozháněla manifestace i v texaském Austinu, v Atlantě či v San Diegu.
Ve Washingtonu a New Yorku byla situace z počátku méně vypjatá než v sobotu. Na jedné z křižovatek v centru americké metropole ale podle CNN demonstranti stanuli tváří v tvář policejnímu zástupu, načež začaly z davu směrem ke strážcům zákona létat plastové lahve. Policie údajně odpověděla pepřovým sprejem a zábleskovými granáty. Na náměstí Lafayette Square u Bílého domu zůstávali protestující i po setmění.
Obzvláště dramatické okamžiky přinesla demonstrace na uzavřené dálnici vedoucí skrze Minneapolis. Do davu pokojně manifestujících lidí tam vjela cisterna, podle místních úřadů jí ale všichni účastníci protestu stačili uhnout z cesty. Policie označila počínání řidiče, který skončil ve vazbě, za "velmi znepokojivé". Poté, co zastavil své vozidlo uprostřed shromáždění, jej několik lidí napadlo a způsobilo mu lehká zranění.
Násilných incidentů přinesly poslední dny nespočet a například v Atlantě už byli kvůli nepřiměřenému zásahu na demonstraci propuštěni dva policisté. Stejný osud potkal Dereka Chauvina, po jehož zásahu zahynul George Floyd, bývalý strážník byl navíc v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Demonstranti požadují, aby byli stíháni i tři jeho někdejší kolegové, kteří u zatýkání Floyda rovněž přítomni.
Při nepokojích, jež se od minulého týdne konají v amerických městech kvůli smrti černocha George Floyda, policie zadržela 4100 lidí včetně dcery newyorského starosty. Informovala o tom agentura AP. Účastníci protestů nedodržují zákaz nočního vycházení, jenž byl vyhlášen ve 40 městech. V 15 státech a metropoli Washingtonu byla k zásahu povolána národní garda.
Mezi 790 lidmi zadrženými v New Yorku je podle zdroje AP i starostova pětadvacetiletá dcera Chiara de Blasiová, která je černoška. Na Manhattanu odmítla odejít z místa protestu, které policie nařídila kvůli výtržnictví vyklidit. De Blasiová dostala předvolání k soudnímu stání a z vazby mohla odejít. Incident se stal v neděli a starosta Bill de Blasio se o dceřině zadržení při nedělním prohlášení pro tisk nezmínil.
"Naše země zažívá bolest, ale nesmíme té bolesti dovolit, aby nás zničila. Jsme rozhněvanou zemí, ale nesmíme dopustit, aby nás naše zloba pohltila," reagoval na vývoj v nedělním prohlášení demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden. Bývalý viceprezident navštívil dějiště sobotního protestu ve městě Wilmington ve svém domovském státě Delaware a mluvil s některými nespokojenými občany.
Prezident USA Donald Trump se v neděli k vývoji vyjadřoval pouze na twitteru, kde znovu dával najevo podporu tvrdému postupu vůči demonstrantům.
Donald Trump se v pátek kvůli obavám z protestů před Bílým domem na krátký čas schoval do bezpečnostního bunkru, kterým je sídlo amerických prezidentů vybaveno. Učinil tak na doporučení Tajné služby Spojených států (USSS), která má ochranu prezidenta na starost, napsala dnes agentura AP s odvoláním na nejmenované zdroje z administrativy.
Prezident strávil v bunkru asi hodinu. Úkryt je určený pro výjimečné situace, jakou je například teroristický útok. Podle AP vyvolaly v americké prezidentské rezidenci nynější protesty jeden z nejvyšších poplachů od útoků z 11. září 2001.
