nahoru

Vladimír Mertlík: Kongres USA v ohrožení, Landovi blaničtí rytíři v pohotovosti a Miloš Zeman v pyžamu

Vladimír Mertlík 12. ledna 2021 • 12:00
Vladimír Mertlík: Kongres USA v ohrožení, Landovi blaničtí rytíři v pohotovosti a Miloš Zeman v pyžamu
foto: ČTK/AP

Víkend ukázal, že česká společnost je v trvale se zrychlujícím pohybu a konfliktu kontinentálních desek – levé a pravé, bez ohledu na odstíny či mimikry. Události, které se odehrály, ať již světová – Kongres USA – či druhá se zatuchlostí českého žabáku – Landa Fest na Staroměstském náměstí – měly společné herecké obsazení hrdinů z pohledu jejich psychologického nastavení i povahu komparzu.

Stejně ostře vyhraněné je i rozdělení fans obou táborů, kdy konflikt začíná u pojmenování příčin a původců událostí. Jsou šokujícím útokem na demokracii vinni příznivci Trumpa, tedy ultra pravičáci a rasisté nebo BLM, Antifa a jiná marxisticko-levicová holota, převlečená za echtameričany? Je vinen Trump, který tu hordu fotbalových rowdies na Kongres poslal s výzvou: „Dejte hlasitě najevo, že s volbami ani výroky soudů nesouhlasíte a nepřijmete je!“ nebo Biden, který po nocích přihazoval své lístky do špatně uzavřených volebních uren? Jsou události skutečně tak šokující a překvapivé? 

Ještě počátkem listopadu 2020 je Trump označován jako ten, kdo „má morální právo nepřijmout porážku, je-li přesvědčen, že byla cinklá. Pokud se jí snaží zvrátit v souladu s platnými zákony, má na to plné právo. A je-li přesvědčen, že jeho protikandidát by byl pro Ameriku neštěstím, pak je od něj sympaticky zásadové, když se tomu snaží v rámci ústavních pravidel zabránit.“ (cit.) 

V prosinci autora těchto slov vzal Trump za slovo – resp. jen za první větu! Titulek oné eseje – „Trump jako vzteklé dítě? Omyl. Respektuje ústavu. A brání zemi proti tomu, co považuje za zlo.“, má nyní Jockerův škleb. 

Nepochybně Trump učinil kroky, směřující k naplnění hesla „Amerika first!“, ale ukázalo se, že silnější než tento slogan je jeho narcisismus zřetelný už přehazovačkou začínající na zádech mezi lopatkami a končící lakovaným kšiltem nad očima. Není vinen slogan „Amerika především!“, vinen je lidský charakter, který umí vítězit, ale neumí prohrávat. 

Nebylo v roce 1945 ve Velké Británii většího vítěze než Winstona Churchilla. Nebýt jeho, nebylo by spojeneckých vojsk, Dne D ani bezpodmínečné kapitulace Třetí říše, ale ani té se ve funkci premiéra nedočkal. Nevděk britského lidu ho z ní vymetl hned poté – aniž by mu řekl slovo díků – co světu vyhrál válku. Tehdejším labouristům (čti socanům) stačilo lidu slíbit: „Bude líp!“ Bodejť, když už bylo vyhráno! A Churchill? K smrti raněný ve své ješitnosti se sebral a šel – šel, aby se mohl vrátit! Chcete-li jiný příklad, ponořte se do díla Roberta Penn Warrena „Všichni jsou zbrojnoši královi“. 

Trump zkrátka prohrál – může si myslet, že je to nespravedlivé, ale lid takový je. Trump si může myslet, že si to nezaslouží, ale nemůže si myslet, že mu vítězství někdo ukradl, že jej podvedla justice, kterou čtyři roky řídil. Může se jen zamyslet nad tím, co příště udělat jinak. Tak, aby znovu zvítězil! 

Útok na Kongres je varováním především pro pravicové voliče – nejen v Americe. Vítězem nejsou ony existence, které se před kamerami intelektuálně onanovaly, ani ti doopravdy rozhořčení pravičáci, bojící se teroru – lhostejno, zda černého, hnědého či rudého – či zvědavci, kteří měli útok za den otevřených dveří. Demonstrace a protest je projevem demokracie – jak jsme to zažili v roce 1968 i 1989. Ozbrojené útoky na symboly státu i na jednotlivce jsou vždy terorem bez ohledu na jejich barvu – jak jsme to zažili v roce 1948. Omluvou může být jen vypovězení války státem vlastním občanům – jak jsme to zažili v roce 1949. Také dnes je vítězem jen rudý komunismus či nacismus všech odstínů a jazyků – jak jsme to zažili v roce 1933. Je třeba hájit své přesvědčení, zvlášť, má-li na dresu nápis Demokracie; je třeba hájit své barvy, svůj tým i kapitána, ale nelze hájit jeho blikance – jak to dobře vědí ve Spartě. To platí i pro volbu prezidentskou – reprezentační – abychom při volbě kapitána nepodlehli klubové hysterii, ale zvážili, má-li náš kandidát vůli, charakter a schopnosti vůdce, je-li na mezinárodní scéně respektován.      

Před nedávnem to po politickém coming outu schytal generál Petr Pavel přes své dlouhodobě jasné prodemokratické postoje i dřívější funkci nejvyššího vojenského představitele NATO – jako bolševik, lampasák a komouš. Zábavné na tom bylo, že se mu těchto titulů a označení dostalo i ze strany dřívějších kovaných kádrů, mj. Jiřího Paroubka. Kádrové oddělení NATO by mělo zřejmě zpytovat svědomí, koho že si to na tři roky postavilo do čela. K událostem minulého týdne si na twiteru povzdechl: „Sleduji zprávy nevěřícně, s pocitem zklamání. Jako při 9/11. Krev na podlaze Kongresu ukazuje, jak zneužívání politiky lidmi jako Trump, a rozdělování společnosti mohou v jakékoliv demokracii přerůst přes hlavu. Je to poučení i pro naše strany před kampaní v čase krize.“ Na sítích se potázal se zlou, neboť prý znovu prokázal, že zůstal komoušem a lampasákem. Zkrátka, kdo nechce naslouchat, nic neslyší – kdo zavřel oči, nic nevidí. Ale o kandidátech někdy později. 

Jen Zpětné zrcátko marně čekalo na kopii dopisu Miloše Zemana do Bílého domu s informací, že mu (Milošovi) u nás říkají „český Trump“. Také Babišova červená čepička zmizela z jeho fotografií jak Clementis z únorového balkonu vedle Klémy.“ 

Nejlépe události v Kongresu shrnul kolega Oldřich Tichý, když napsal Útočníci na Kongres i raubíři z Black Lives Matter jsou stejná pakáž. Ideologie není omluvou pro násilí.“

Miloš Zeman, vzor státnických ctností navrhoval svého času, aby volební účast byla povinná a její nesplnění trestuhodné. Zanedlouho poté se nezúčastnil druhého kola senátních voleb, když to první nedopadlo dle jeho představ. Zemanův favorit dostal výprask a tak prezident odmítl někoho ze dvou zbývajících čučkařů podpořit svou přítomností u volební urny. Ptáte se, co jeho původní názor o důležitosti volební účasti občanů? Jen idiot nemění názory, řekl by prezident – prolhaný šmejd naopak kdykoliv se mu to hodí – řeklo by Zpětné zrcátko. 

Proč je nutné se k této marginální lapálii vracet, když Zeman sám, stejně jako první dáma či první slečna neplní ze svých povinností, ani co se za ostříhaný nehet vejde? Prezident se povaluje v pyžamu na lánském zámku a občas vypustí verbální pšouk, jímž otráví vzduch v zemi. Královna s princeznou si zkoušejí střevíčky na bál v Bílém domě, protože jim ještě nikdo neřekl, že ten ples už byl a ten vlak už jel. Je dobré to připomenout proto, že Miloš Chrabrý nezklamal ani aktuálně. Nejprve jako nejvyšší velitel českých ozbrojených sil prohlásil, že on se očkovat nenechá, protože se bojí jehly! Společnost, opozice i Kalousek přijali prezidentovo přiznání a rozhodnutí s  úlevou. Po slavném „téměřvrhnutí“ na korunovační klenoty bylo evidentní, že by v případě zahlédnutí injekční stříkačky hrozilo nebezpečí ještě větší… 

Vzápětí se ale prezident pochlapil a prohlásil že se nechá očkovat, ale mimo kamery, neb nebude nikomu dělat šašky. Protože pravdomluvnost Miloše Zemana je stejně proslulá jako somálská kuchyně, encyklopedie italských hrdinských činů či čínská ochrana lidských práv, lze se spolehnout, že prezident se opravdu, ale opravdu očkovat nechá… Bude na to mít potvrzení vlevo dole!

Těsně před vánoci se zdálo, že naše malá zemička je „z nejhoršího uvnitř a všechno špatně skončí“, jak zmateně a zbrkle zmínil premiér. Ránu jistoty dal společnosti tím, že odmítl navrhované garanty očkování vakcíny proti covidu-19 z řad epidemiologů a prohlásil se jím sám. Kverulantům zavřel klapačky prohlášením, že je odborníkem na zdravotnictví, protože vlastní několik nemocnic a kdo jiný by měl řídit krizovou situaci, než on, jako nejlepší krizový manažer. V oborech gynekologie, neonatologie a asistované reprodukce ihned vypukly odborné spory, zda premiér přijde i do jiného stavu, když jako majitel několika klinik asistované reprodukce je nejlepším expertem na jiný stav a ministr Blatný změnil terminologii „jiný stav“ na „výjimečný stav“. 

Během víkendu z dobře informovaných pramenů uniklo, že ani sabotáž českého masového očkování Evropskou Unií, která nestíhá dle tempa našeho očkování dodávat vakcíny, úsilí našeho premiéra nezhatí. Přesto, že na své dřívější podniky, nyní zaparkované ve svěřeneckých fondech Agrofertu nemá sebemenší vliv, naznačil Andrej Babiš, že jeden z jeho bývalých podniků vyvíjí ve fázi posledních testů vlastní vakcínu s ověřeným masovým účinkem. Uniklé zprávy naznačují, že by mělo jít o podnik DEZA. Zpětné zrcátko se pokoušelo informaci ověřit u mluvčího DEZY, ale ten mlčel jako ryba.        

Druhou „událostí“ víkendu bylo po vystoupení profesionálního nácka a pozéra Daniela Landy na Staroměstském náměstí. Po Ordo Lumen Templi a Kouzelníku Žitu 44, představil iniciativu Blanický manifest za svobodu a proti koronavirovému protektorátu. Jedním z blanických rytířů byl i exprezident Václav Klaus st., ale nic se nerozbilo. Příští projekt prý má nést název O statečném kováři Landovi. 

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík  





Diskuse ke článku