Komouši nám už zas připravují ráj, a tak ti, co říkají, že za nich nebylo zle, i ti, co se domnívají, že dokonce bylo líp, se už brzy dočkají. Poslanecké pozměňovací návrhy mají zákonem nařídit obchodníkům povinný prodej konkrétního množství potravin české produkce. Podle návrhu Margity Balaštíkové, která zatím té cti stát se členkou Strany nedosáhla – je jen členkou ANO, politické farmy KSČM – by měly obchody od příštího roku prodávat 55 % potravin z Česka a každý další rok objem o 5 % zvyšovat. Roku 2027 by tím dosáhl povinný prodej českých potravin 85 % celkové nabídky.
To Pavel Kováčik – pamatující stachanovce i chozraščot – se nenechal zahanbit a trvá na tom, aby kvelby s prodejní plochou nad 400 m2 měly regály plné zboží Made in Czech Republic z 60 procent. Ročním zvyšováním o 5 % pak dosáhne soudruh v roce 2027 až na 90 % českého zboží v regálech. Fakt, že podle odborníků jsou naši zemědělci schopni zásobit české obchody například vepřovým masem jen do poloviny června, ovocem a zeleninou několik měsíců v roce a uzeninami sotva 20 % požadavku trhu, soudruha Kováčika nezajímá. Že se u nás kojenecká výživa nevyrábí vůbec!? A co!? Kojenci by mohli být matkám – již neschopným kojit – odebíráni na dobu dvou let s tím, že by o ně bylo pečováno ve výkrmnách Agrotrade a Agrofert. Podle majitele jedné z firem sice řepková kojenecká výživa docela smrdí, ale mimo záznam připustil: „Lidi si zvyknou na všechno!“
Výhrady výživových expertů, že pravidelná konzumace řepkových koncentrátů kojenci může vést ke změnám pigmentace, odmítl prezident Zeman s tím, že se jim žlutá barva kůže bude hodit při zařazování do společnosti, až bude dokončen úkol, který si Miloš Zeman předsevzal.
Ale není to jen bůček a buřty, v čem čeští zemědělci nestačí poptávku nenažraného národa vykrýt. Podle statistik Ministerstva zemědělství bylo loni Česko soběstačné ve výrobě drůbežího masa jen z 67,6 %, u vajec z 86,6 % a u již zmíněného vepřového z 50,7 %. Podle Zprávy o stavu zemědělství byla země soběstačná v produkci olejnin, obilovin, cukru a mléka a 100% jistotou je plné pokrytí požadavků obyvatelstva na stravování řepkou. Mimo jejího přebytku ukazuje 123,6 % pokrytí i na soběstačnost ve výrobě hovězího masa. Zkrátka volů je v této zemi dostatek!
Kdo nakupuje u Italů a Francouzů? Tuneláři
Naši soudruzi ale – ti veřejní i ti, co plní stranické úkoly v ilegalitě – myslí jako vždy na všechno. Díky zákonné novele by se tak zprůhlednil pro spotřebitele i prostor trhu a uzavřena by mohla být řada zbytečných prodejen. K čemu jsou pracujícím mj. vinotéky, když prodej segmentu kvalitních českých vín, která pamatujeme z doby po bolševickém zjednodušení trhu – Pražský výběr, Chomutovský sklepmistr, Fridex, Vinohradské, Medvědí krev – bez problémů pokryjí prodejny drogerie.
Je třeba se také ptát, komu slouží obchody s italskými a francouzskými specialitami? Jen tunelářům a manažerům nadnárodních korporací. Chodí snad do těchto obchodů nakupovat pro manžela první dáma? To nás Marks & Spencer chce ohromit zneužitím jména otce socialismu v názvu? Obchody s mořskými rybami? Nikdo to nežere a je to drahý! Obchody s kořením? Stačí paprika, pepř, sůl, vegeta a magi a i ty v případě nutnosti Babica jistě něčím nahradí.
Ovšem prodejny ruských potravin, to je jiná! Služby v nich mají ideovou nadstavbu boje za světový mír, dá se tedy předpokládat, že by dostaly výjimku. Pozůstalé – bez pejorativního podtextu – prodejny, by s cílem zlepšení plánování byly včleněny do podniku AgroTom (Agrofert & Toman).
Mléko zpátky do pytlíku!
Jako každá dobrá věc i připravovaná novela má své nepřátele. „Jak je možné, že se osevní plocha řepky olejné za posledních 15 let zdvojnásobila, ale v případě brambor klesla o více než třetinu. Nenapadá mě žádná jiná odpověď, než že z toho má někdo profit, ale spotřebitel to není!“ štěká na karavanu pokroku – která jde dál – šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza. Jako by nevěděl, že novela ukončí i nepřehledný chaos na pultech a v regálech obchodů, které množstvím zboží přivádějí zákazníky do stresu.
Zpětné zrcátko si dobře vzpomíná na úhledné regály stovek kusů jednoho druhu konzervy, vyrovnaných do vlnek. Nelze nevzpomenout na igelitové pytlíky mléka, které v přepravkách na zemi prosakovaly jak neléčená prostata. Jak jazykově tvořivá byla interakce zákaznic v řeznictví v Malešicích v podobě rvačky o poslední šišku šunkového salámu. Bylo jich přitom dost, jen venku si stouplo příliš lidí. Jak bez ohledu na absenci IT měli k sobě lidé ve frontách blízko.
Společnost se brzy vrátí ke kořenům vřelých vztahů prvobytně pospolné společnosti pastevců a sběračů. Peníze ztratí nadbytečnou hodnotu a mnohem významnější bude znovu směnná hodnota produktů i služeb mezi zákazníkem a prodávajícím.
Signifikantní jsou i postoje aktérů, kteří do věci mohou promluvit. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy krize ukázala, že spoléhat na dovoz potravin je krátkozraké. Návrh naopak úplně rozcupoval předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Zásadně to odmítáme… Ať si každý prodává a kupuje legální zboží, jaké chce. Každý direktivní zásah do svobodného podnikání a trhu byl dříve či později po zásluze potrestán zákazníkem a celkovou situací v ekonomice. Co se stane s našimi výrobky, pokud se ostatní státy zachovají stejně?“ vysvětlil pro Seznam Zprávy. Inu, nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy. Zemědělský svaz, sdružující mentálně bývalé příslušníky JZD, jasně říká, na které straně barikády stojí, zatímco Asociace bývalých nepověšených kulaků a jejich potomků touží po vyvolání chaosu a návratu bídy do světniček bezbranných bezzemků.
Toaleťák na příděl
Kdepak, na plánování byli komouši odjakživa pašáci. Jen je nesmělo něco zaskočit. K nejzákeřnějším útokům na plynulý chod bolševického plánovaného zemědělství bylo nečekané pravidelné střídání ročních období v období tak krátkých, že na jejich změnu někdy nedokázala na polích hospodařící JZD reagovat. Proto docházelo v některých případech k disproporci mezi možnostmi prodeje a zájmem kupujících. Kapitalistické podniky, jejichž nadbytečná produkce a záměrně provokativní kvalita výrobků měla rozvrátit naše hospodářství, ale nemohla uspět. Ve statistikách tavení ingotů hrubého železa na hlavu byla ČSSR jednoznačně na světové špičce a nic na tom nemohl změnit občasný přechodný nedostatek toaletního papíru.
Zásobování trhu spotřebním zbožím dokázalo na pulty prodejen přinést skvělé výrobky socialistických podniků, často i ve výši až 115 % plánované produkce, ale bohužel zákazníci často svévolně žádali zcela jiné zboží, než měly podniky v plánu, a někteří pod vlivem štvavých vysílaček vraceli zboží s tak drobnými vadami, že bylo možné je svépomocí doma snadno opravit.
Razantní pokrokovou změnu už podepsalo čtyřiadvacet poslanců vč. Václava Klause ml. a Mariana Jurečky. Novela zákona prý pomůže české ekonomice i venkovu, kde udrží zaměstnanost a na 100 % zbrzdí přesun obyvatel z vesnic do měst. Již nyní je třeba posilovat autobusové spoje do vesnických sídel, v nichž lze očekávat masový příval několika generací, toužících sázet mrkev. Stejně tak se dá potvrdit vliv, který bude mít nový zákon i na životní prostředí, tím, že se omezí přeprava. Veškeré české potraviny vypěstované českými zemědělci na českých polích a v českých chlévech se budou přesunovat bez autodopravy, jen na českých bicyklech a českých trakařích.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.
