Zbourali nádraží! Komu se to nelíbí, dostane obuškem

Co je to Stuttgart 21?  Jedná se o stavbu nejmodernějšího nádraží na světě – tedy rychlodráhu na trase Paříž – Budapešť se všemi přilehlými místními odbočkami. O projektu se v německém parlamentu (Bundestag) hovoří již od roku 1994. Budovat nádraží bylo rozhodnuto v roce 2007, ale nestalo se nic, protože proti projektu bylo velké množství výhrad. Největší z nich byla: Kdo jezdí dneska vlakem? Dále nikdo nebyl schopen určit konečnou finanční částku k zahájení a dokončení stavby. Protože si německá byrokratura (neplést s demokraturou = společenský systém) nevěděla rady, začala dělat jednu chybu za druhou.

Nejdříve se rozhodla zbourat staré stuttgartské nádraží. Ačkoli jde o do nebe volající nesmysl, byrokratura to schválila. Nádraží bylo postaveno v roce 1927, stojí pod památkovou ochranou, patří k architektonickému dědictví Německa a navíc se jedná o jedinou významnou architektonickou památku Stuttgartu, která naprosto nepoškozena přežila spojenecká bombardování let 1941-45. K tomuto neštěstí má přijít i další pohroma. V přilehlém zámeckém parku bude podle týdeníku „Die Zeit“  vykáceno celkem 281 částečně i vzácných stromů se stoletou tradicí. Nejde pouze o nenahraditelné historické a kulturní škody. Jde o hluboký zásah do psychiky obyvatel. Tito lidé se s výše uvedenými objekty po celé generace identifikují a považují postup německé byrokratury za „národní sebevraždu“. Žádný rozumný člověk na světě nemá nic proti stavbě nádraží, ale v parlamentní demokracii se to bez souhlasu národa nedá uskutečnit. Stuttgartské obyvatelstvo se nachází ve stavu hluboké deprese a ostatní spolkové země SRN stojí na jejich straně. Německá Strana Zelených vyzývá dokonce k celonárodním demonstracím.

Jde skutečně o nezměrné zoufalství. Jakási jeptiška z katolické fary „Aller Heiligen“ (Všech svatých) v Berlíně-Reinickendorfu mě telefonicky volala a žádala o pomoc. Dočetla prý se na internetu, že jsem v předsednictvu SDaP AČR a ptala se na poskytnutí vojenské pomoci AČR vůči německým občanům. Nejdříve jsem si myslel, že se ctihodná sestra zbláznila. Potom jsem začal vysvětlovat: „Rozhodnutí o vojenském zásahu ČR na území SRN patří do kompetence presidenta a předsedy vlády ČR. Ty mohou tak učinit pouze v kooperaci s vedením NATO. Bylo by tedy nejlepší, kdyby se Katolický farní úřad Reinickendorf obrátil přímo na vedení NATO v Brusselu.“

Prosím čtenáře, aby tuto směšnou absurditu neodsuzoval. Jedná se o zcela jasný důkaz toho, kam až může dosáhnout beznadějnost člověka, hledajícího ochranu před arogancí vlastní státní moci u svého souseda. Ostatně „onen“ soused nemůže ve věci nic udělat, i kdyby chtěl. Kde je pramen zoufalství?  Je to asi tak, jako by se premiér RNDr. Petr Nečas náhle rozhodl zbourat secesní Hlavní nádraží v Praze s odůvodněním, že tam bude mezinárodní letiště pro aerolinky Varšava – Kopenhagen a k tomu by ještě nechal odstranit celý přilehlý městský park s mohutnými stromy a přemístit polovinu Smetanova divadla ne jiné místo… Myslím si, že by pražané byli rovněž bezradní, hledajíc pomoc podle hesla „tonoucí se i stébla chytá“. Opatření státní byrokratury semklo do jedné řady ekology, důchodce, vědce, přistěhovalce, jeptišky, intelektuály i bezdomovce… To zde ještě nebylo. Všichni vyžadují odstoupení ministra vnitra Bádenska-Wittenberska, Stefana Mappuse.

Dalším kamenem úrazu je financování projektu. Německý „Spiegel Online International“ píše o původní částce 4.1 miliard Eur. Týdeník „Die Zeit“ ovšem nevylučuje, že by mohly náklady vzrůst až na 18.7 miliard Eur. Nikdo není schopen podat uspokojivou odpověď, jakým způsobem se mají tyto astronomické výdaje v budoucnu amortizovat. Německá spolková dráha (DB) je zadlužená 1.7 miliardami eur v důsledku nedostatečné kapacity přepravovaných zájemců. Jak chce fungovat nejmodernější nádraží na světě bez cestujících?

Nevím jak je to u vás, ale já jsem jel naposledy vlakem před třiceti lety a to ještě v době, kdy mi ukradli auto. Jinak, když nemohu autem, specializuji se na leteckou dopravu.