Ještě minulou středu večer by tomu málokdo uvěřil. Postavit saunu … Uprostřed přehrady v Liberci … Bez povolení … A ke všemu ještě za jednu noc … No uznejte, přijde vám to jako reálný plán?
Když jsem tenhle nápad mladých architektů ze studia Mjölk v Liberci poslouchal při jejich prezentaci na 19. ročníku Pecha Kucha Night v pražském kinu Aero krátce před devátou hodinou večerní, jen jsem se pokoutně usmíval a kroutil hlavou. A pak jsem se vydal pány architekty pronásledovat do Liberce. A věřte nebo ne, nekecali.
Prohlédněte si postup stavby ve fotogalerii.
A tak se ve čtvrtek ráno dočkali obyvatelé Liberce překvapení, které se tahle parta „šílených“ architektů za pomoci několika kamarádů rozhodla dotáhnout až do finále, a věnovala zdejším lidem a úřadům skutečnou saunu. Malou, stojící uprostřed vodní plochy, kde vypadá jako chaloupka na kuří (betonové) nožce – ovšem krásnou, stylovou, a především – funkční.
Nápad vznikl před časem. To když autoři projektu chodívali kolem Liberecké přehrady a několik let se museli dívat na ohyzdný betonový podstavec, který trčel z vody a byl naprosto nefunkční. Kdysi před lety na něm sice bývala skákadla, ale to už si nikdo široko daleko nepamatuje – že by ještě za Rakouska-Uherska? A pak přišel návrh, který se z hlav a papíru dostal k realizaci právě díky Pecha Kucha Night. Zatímco část týmu prezentovala projekt, další už začali v Liberci stavět. Makali nepřetržitě celou noc a svítili si jen baterkami. Blikající světla nad hladinou dokonce zaujala místní obyvatele natolik, že pro jistotu – v rámci pořádku ve městě (jak jinak, že) – přivolali strážníky. Těm ovšem stačila smysluplná odpověď, že nejde ani o UFO, ani o sebevraha, ale o architekty, kteří prostě staví v noci.
Kdo jde dneska kolem, usmívá se a všimne si. Ten malý bílý domek zkrátka nelze přehlédnout a popravdě řečeno, pasuje sem naprosto dokonale. A každému se líbí … proč by taky ne. Které město se může v téhle zemi pochlubit tím, že má saunu uprostřed přehrady (zcela zadarmo), kterou si může kdykoli vypůjčit kdokoli, kdo jde kolem. Ano, je to tak. Stačí si zajít pro klíč do nedaleké kavárny, koupit na místě nějaké to přichystané dříví na otop, skočit do lodičky (mimochodem rovněž postavené pány architekty a ve stejném designu jako sauna), připlout a pak už se jen libovolně jako správný seveřan saunit.
Věc má jediný háček. To povolení … Místní zástupci Povodí Labe, kterému vodní plocha patří, se nechali slyšet, že jim to nevadí, ale ať se kluci zastaví, že bude potřeba na celou věc vymyslet nějaký ten řád. To vedení téže společnosti z Hradce Králové později zdvihlo úřednický prst a kdosi na druhé straně telefonu prohlásil, ať architekti okamžitě stavbu odstraní. Jak to vlastně dopadne, ukáže čas. Jedno je ale jisté. Architekti z libereckého studia Mjölk předvedli, jak se dá nádherně a za rozumné peníze pracovat s architekturou ve veřejném prostoru a pro veřejný zájem. Z hnusného betonového podstavce vytvořili unikátní a krásné dílo. A ke všemu plně funkční. Co víc si přát.
Já osobně bych si přál snad jen to, aby ten pán z Povodí Labe z Hradce Králové zvedl ten svůj byrokratický zadek, sedl do auta a nejprve se na tu stavbu přijel podívat. A dal si při té příležitosti saunu.Vsadím se, že nakonec i on spustí jiný, přívětivější tón.l Pokud ne, už teď mám ve svém notesu 52 kolemjdoucích, kteří by dnes při pouhém pohledu na Libereckou přehradu bránili tenhle „domek bez papíru“ vlastním tělem. A já s nimi!
Fotografie z unikátní stavby si prohlédněte ve fotogalerii. Další informace o sauně na vodě najdete ve čtvrtečním Reflexu.
