Celou sobotu pouštěl Radiožurnál napínavou reportáž: stovky lidí se přišly podívat na (téměř, jako obvykle) dokončený jihozápadní obchvat Prahy. Někteří dokonce našli na dálnici velmi nečekanou věc: asfalt.
Nedělám si legraci, přesně to nadšeně řekl jeden z návštěvníků. Po nové dálnici skutečně korzovali mladí, staří i děti. Dospělé, kteří si sem náhodou nepřijeli zajezdit na horském kole, což jistě musí být fantastický horský zážitek, sem dokonce přivezla zvláštní autobusová linka, děti tu našly nafukovací atrakce. Skoro jako ozdravný víkendový McDonald´s s rodiči, jen bez hranolků, majonézy a navíc na čerstvém vzduchu!
Musíme být vyvolený národ, nebo tak nějak. Anebo si fakt umíte představit stupidnější způsob jak strávit sobotu, než chodit sem a tam po nekonečném asfaltu? A to se ještě mnozí rozčilovali, že je během jednoho z posledních slunečnějších dnů letošního roku nepustí – do tunelu!
Ano, vím: my Češi jsme nikdy nikoho nekolonizovali ani neplynovali, a když zrovna nevaříme, jsme v podstatě civilizovaný národ. Trpíme pouze neškodnou genetickou víkendovou úchylkou: někteří z nás utíkají na chaty, kde si kopírují své sídlištní byty; jiní vymetají nové stanice pražského metra, zločinně naddimenzované jímky našich daní; mnozí se navracejí do středověku a kolem hradů šermují, hrají na píšťalu a dva dny se nemyjí. V pondělí v devět ráno ale znovu sedíme v práci a jsme zase normální.
Procházka po asfaltu dálnice však dává víkendovému bláznovství novou dimenzi. Celkem bych tomu ještě rozuměl, kdyby nám ministerstvo dopravy dalo nahlédnout i pod asfalt dálnice, takže bychom aspoň viděli, jestli bude potřebovat nový koberec jako obvykle už za rok, nebo až za dva. Ale takhle? A ještě s podporou politiků? Možná měly pracovní soboty přece jen něco do sebe.
