Diamond Race

Diamond Race Zdroj: Jan Šibík

Diamond Race odstartoval. Jsme u toho

Závod rychlých vozů v běžném dopravním provozu, který vyvolává emoce a zvýšenou pozornost nejen dopravní policie, začal už včera po poledni v luxusním baru na střeše hotelu Hilton, pokračoval do pozdních nočních hodin stmelovacím večírkem účastníků v klubu Theatro (Hudební divadlo Karlín) a dnes v deset hodin ráno naostro odstartoval.

 

Už včerejší zájem veřejnosti a hostů hotelu Hilton, kde účastníci závodu spali ze včerejška na dnešek, posílil euforii závodníků z blížící se zábavy.

 

Chlapi se špičkovými hodinkami, paklíky pětitisícovek po kapsách, klíčky od milionových aut ledabyle pohozenými před nimi na baru. Dívky v upnutých džínách, mnohé s přetékajícími a většinu odhalujícími výstřihy, se značkovými kabelkami a botami. Není jich mnoho, maximálně sedmdesát – neboť přihlášených aut je 35. Ale ještě včera odpoledne byla před Hiltonem jen asi polovina z přihlášených.

 

Na první pohled se od jiných hostů pětihvězdičkového hotelu neliší, i tady někteří hosté dávají rádi na odiv, že nejsou chudí. Jen ostatní hosté sem přijeli běžnými vozy BMW, Mercedes, Audi či Škoda nebo je z letiště dopravily taxíky. Běžní hosté nad jejich naleštěnými „kárkami“ (jak závodícím autům některé účastnice závodu se slastným vzdychnutím říkají) obdivně postávají.

 

Téměř každý host procházející hlavní recepcí se zájmem zíral do otevřené haupny ferrari nebo se fotil mezi Audi R8 a Porsche. A majitelé aut zatím s uspokojením sledovali, někteří s lahví šampaňského Dom Perignon v ruce, jak jim pořadatelé lepí na kapotu závodní čísla a logo závodu.

 

„V dnešní době si nikdo normální takovýhle auto nekoupí,“ řekl kolem sedmé večerní asi sedmnáctiletý skejťák s kalhotami u kolen, vytetovaným pavoukem na pravé tváři a foťákem v mobilním telefonu namířeným na rudé Ferrari California.

 

„Ale pořídí,“ usmála se na něj účastnice závodu a dodala se smíchem: „V dnešní době si normální člověk nenechá vytetovat takového pavouka.“

 

„Ty vole to je vaše?“ zarazil se kluk s pohledem na blondýně, co mu odpověděla, a blondýnovi, co stál vedle ní s fotoaparátem.

 

„No jo. Je,“ odpověděl blondýn.

 

„A kolik takovej mazel stojí?“ zeptal se kluk poté, co si pozorně prohlédl interiér a sedadla a blondýn mu vše ochotně ukázal.

 

„Čtyři a půl,“ děl skromně blonďák v rudé košili se znakem divokého hřebce na žlutém poli.

 

Když kluk radostně odešel s tím, že přijde dnes na start, aby využil denního světla a všechny auta si vyfotil, pronesl jen blonďák k blondýně lakonicky: „Když mi říkali, že až si pořídím Ferrari, půjdou po mně i chlapi, nevěřil jsem.“

 

Jeho historky o dívkách a ženách, jež pro pár minut v jeho letos novém červeném sporťáku udělají cokoliv, nebraly konce. A to ještě závod ani nezačal.

 

Co nám přinese dnešek, kdy parta vyvolených sešlápne koordinovaně pedál a vyrazí směrem za české hranice vyhrát první diamant?

 

Pro další informace sledujte Reflex.cz.