Skeptik tvrdí, že kšefty s výsledky nikdy z fotbalu nezmizí. Realista míní, že prodávání zápasů je součástí fotbalu jako fauly a góly. Optimista dodá, ve světle právě vypuknuvšího skandálu je šance tyhle praktiky vyšetřit a viníky potrestat, aby další ztratili chuť. A všichni mají přitom kus pravdy.
Gambrinus liga zažívá od minulého víkendu další aféru. Hráči Sigmy Olomouc údajně předali v červnu minulého roku tři sta tisíc korun hráčům Bohemians ze Střížkova, aby si pojistili výhru v posledním zápase minulého ročníku; ta byla důležitá, Olomouci šlo o účast v evropských pohárech. Detailů kolem celé kauzy jsou teď plné všechny deníky, a tak si raději všimněme časového sledu. Majitel střížkovské Bohemky Karel Kapr prý loni v červnu o úplatku věděl, načež nechal své hráče obnos převzít, aby jej za asistence notáře uložil do trezoru spolu s notářsky ověřenými vyjádřeními hráčů. Ale proč s tím vším vyrukoval deník Aha! až nyní, s devítiměsíčním prodlením? Pan Kapr tvrdí, že dlouho trvalo přesvědčování hráčů, aby svá svědectví nechali úředně zadokumentovat. Proto prý došlo ke zdržení.
Není to divné? Co je tak složitého na přesvědčování hráčů k poskytnutí pravdivého svědectví? Nemohlo to být tedy jinak? Nemohl se tady chystat prostor pro další bafuňářské „hrátky“? Při praktikách v našem fotbale se totiž fantazii žádné meze nekladnou. Vše může být pravda, ale taky nemusí. Zejména když Olomoučtí – funkcionáři i hráči – tvrdí jako jeden muž, že jde o lež. Ale proč by si Bohemias ze Střížkova kauzu vymysleli?! Taková drzost, či snad „hra“, je i v dlouhodobě pošpiněném prostředí českého fotbalu těžko představitelná, i když...
Je také zajímavé, že kauza se objevuje těsně před úterním oficiálním zveřejněním auditu o hospodaření minulého vedení Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS). Podle zpráv, které pronikly do médií, byť neměly, se problematicky utratily desítky miliónů (!) korun, za což nesou odpovědnost minulí bossové Mokrý, Košťál a spol. A právě tohle minulé vedení ČMFS nemá rovněž čisté svědomí, pokud jde o legální existenci dvou Bohemek: jak té tradiční od Botiče, tak té ze Střížkova. Jestli však může mít tahle kauza, jež trvá roky, souvislost s čerstvou aférou, těžko říci. Ale třeba i může! Byť to vyhlíží téměř paranoidně.
Ivan Hašek, jenž se stal předsedou ČMFS loni v červnu, žádá detailní svazové i policejní vyšetření této aféry a posléze i co nejtvrdší postihy. Šlo by o miliónové pokuty, dlouhodobé zákazy činnosti ve fotbale, vyřazení ze soutěží a zřejmě i soudní tresty. Jestliže tu byla v nedávné minulosti snaha svazových šéfů (Chvalovského, Obsta či Mokrého) podobné aféry zametat pod koberec, Hašek má velkou a jedinečnou šanci – udělat opak. Fotbalová veřejnost si přeje totéž.
