Není tomu zas tak dlouho, co byl médii probírán případ vězeňkyně, která za mřížemi záhadně otěhotněla. V dnešní kapitole se této konkrétní kauze věnovat rozhodně nebudu. Mlžných informací už bylo vyřčeno víc než dost. Je však opravdu možné, aby se žena ve výkonu trestu dostala do jiného stavu? Na tuto otázku vám mohu odpovědět bez jakéhokoli mlžení v dnešním díle našeho seriálu.
Autorem seriálu Zápisky českého vězně, který vám přinášíme každé úterý, je odsouzený, který si odpykává trest odnětí svobody v délce 9,5 roku. Za co byl odsouzen, si přečtěte zde.
Z historicky náboženského hlediska je řada lidí ochotna akceptovat neposkvrněné početí svaté Marie, do níž – jak se traduje – vstoupil Duch svatý. Ovšem za záhadným otěhotněním vězeňkyně se Duch svatý rozhodně neskrývá. Ostatně v tomto případě se nejedná o žádnou světici, nýbrž o vražedkyni. Ve výkonu trestu odnětí svobody jsou přitom ženy striktně oddělené od mužů, tudíž není ani technický možné, aby se jiný vězeň dostal k vězeňkyni, natož aby ji přivedl do jiného stavu. Tedy v teoretické rovině vzato. Jak je tedy možné, že k tomu přece jenom došlo? A může se taková situace znovu opakovat? Mě napadají rovnou tři možnosti, jak něco takového vysvětlit, a přitom nejde o nic mimořádného, natož nereálného.
Ve vazebních věznicích jsou sice ženy také oddělené od mužů, nicméně pouze celami. Přestože jsou okna opatřená mřížemi s jakýmsi pletivem s oky 3 x 3 centimetrů, to ovšem neznamená, že by takovéto opatření dokázalo zabránit, aby si vězněné osoby mezi sebou cokoli mohly posílat. Nezáleží na tom, zda se potřebujete spojit s celou, která leží dvacet metrů naproti vaší či třicet metrů vpravo nebo vlevo. Pokud se potřebujete s nějakou celou spojit, tak se zkrátka spojíte. V argotovém žargonu se této činnosti říká „koňování“. Pokusím se vám tuto zdánlivě nemožnou činnost vysvětlit, pokud možno co nejjednodušeji. Způsobů je mnoho.
Ten asi nejpoužívanější je pomocí šípu. Vězni v celách, kteří se potřebují spolu spojit, si například z novinových papírů smotají přibližně 150 centimetrů dlouhý šíp s tím, že se konec zalepí, aby nedošlo k jeho rozmotání. Přibližně pár centimetrů od tenčího konce šípu se naváže „kůň“. Kůň je de facto provázek smotaný z několika nití, které se převážně získávají páráním prostěradla. Obě strany následně vyhodí své šípy z oken tak, aby se vzájemně překřížily. Ten, který vyhazuje druhý v pořadí, respektive přehazuje prvního, zachytí koně koncem šípu a vytáhne si ho na celu. Obě cely tak spojuje jakási lanovka. Vězni si tak mezi sebou posílají všelijaké potřebné a žádané věci. Tabák, kávu, dopisní potřeby, ale i různá narkotika. Ovšem technicky vzato je možné takto zaslat i sperma. Důvod je jednoduchý. Dříve totiž měly těhotné ženy automatický odklad výkonu trestu. To jen krátce k motivaci a možnému vysvětlení, které se mimochodem také vyšetřovalo jakožto jedna z mnoha příčin. Z vlastní zkušenosti vím, že si řada vězňů nechala od holek posílat jejich spodní prádlo a podobné výstřelky. Ovšem s takovýmto kuriozním případem, kdy chtěla vězněná žena otěhotnět, a obrátila se proto na jiného vězně, jsem se ještě nesetkal.
Horor ve sprše
Může snad ještě jiným způsobem žena ve výkonu trestu přijít do jiného stavu? Z logiky věci vyplývá a sama se nabízí možnost intimního vztahu se zaměstnancem věznice. Vězeňská služba nemůže ani popřít takovouto alternativu, neboť byl zaznamenán nejeden obdobný případ. Vztahy mezi zaměstnanci vězeňské služby a odsouzenými osobami se zkrátka tu a tam objeví. Něco takového se prostě popřít nedá, přesto vězeňská služba takovéto vztahy veřejně popírá. Právě proto při vyšetřování zmíněné kauzy tuto možnost velmi rychle vyloučili. Ať už jde o vztahy mezi odsouzenými muži a pracovnicemi Vězeňské služby ČR, či odsouzenými ženami a pracovníky též organizace tady byly, nepochybuji, že někdy jsou a v budoucnu se vyskytnou případy další. Už mnoho odsouzených bylo z těchto důvodů přemístěno do jiných věznic či došlo k ukončení pracovního poměru některých zaměstnanců. Pak bychom neměli opomíjet i možnost nedobrovolných vztahů. Ano, i takovýto případ jsem zaregistroval. Shodou okolností šlo také o vražedkyni, která byla od ostatních vězeňkyň izolovaná na samostatné cele. Což se v takovýchto případech občas praktikuje. Za touto vězenkyní měl docházet jeden zaměstnanec. Dotyčná z toho byla tak psychicky na dně, že se pokusila o sebevraždu a skončila v péči psychiatrů.
Jako třetí alternativu mohu uvést ještě něco mnohem neuvěřitelnějšího. Jak jsem se již zmínil, vězni jsou od vězeňkyň striktně odděleni. Přesto byl nedávno vyšetřován případ v jedné jihočeské věznici, kdy se zaměstnanec dopustil pochybení a mladá slečna se rázem ocitla mezi třemi chlapy naprosto sama. O co vlastně šlo? Některé věznice mají problém s realizací telefonních hovorů odsouzených. Proto jsou navádění po skupinkách, přičemž vždy čekají ve sprchách, než jednotlivec dovolá a vystřídá se s dalším. Na tuto mladou slečnu zkrátka zapomněli a nechali ji ve sprše. Pak k ní připustili tři vězně s tím, že se čtvrtým se šel realizovat telefonní hovor. Po celé ty dlouhé minuty tam byla s nimi v jedné místnosti, a to bez jakéhokoli dozoru. Osobně si nedovedu představit, jaký šok musela zažít. Nejspíše si musela připadat jako jehně vhozené do klece s vlky.
V tomto případě celou věc dozorce ohlásil a následovalo vyšetřování. Údajně k ničemu během té dlouhé nestřežené chvíle nedošlo a pouze si všichni povídali. Ta holka měla neuvěřitelné štěstí. Kdyby jí tam navedli jinou skladbu vězňů, tak by měla zničený celý život. Nedej bože kdyby otěhotněla. Jak by potom vypadal závěr celého šetření? Dost možná stejně jako v úvodu zmíněného případu. Dotyčná by si za to vlastně mohla sama a ještě by mohla být ráda za to, že nebude souzená za křivé obvinění. A myslíte si, že postihl za tak fatální chybu odpovědného zaměstnance adekvátní trest? Co vím, tak mu jeho post zůstal zachován beze změn.
Vězeňkyně tedy během výkonu trestu otěhotnět můžou, ale rozhodně ne pomocí zázraku. Každý takovýto případ by však měl být důkladně vyšetřen a odpovědní lidé exemplárně potrestáni. Kdo je otcem v případě, který se vyšetřoval, známo není, přestože odsouzeným byl odebírán vzorek DNA, který se dále uchovává v databázi po dobu mnoha let. Pokud by byl opravdový zájem o důkladné vyšetřování. Stačilo by přece porovnat DNA jak s vězněnými muži, tak i zaměstnanci Vězeňské služby ČR – a výsledek by byl naprosto zřejmý.
