Perličky ze zbytkového materiálu firmy Preciosa se autorka rozhodla prezentovat na jednoduchých tvarech

Perličky ze zbytkového materiálu firmy Preciosa se autorka rozhodla prezentovat na jednoduchých tvarech Zdroj: Sára Matysová

Experimentální kusy s novým upcyklovaným materiálem
Významným tématem kolekce Elementa byl pískovec a sklopísek
Preciosa Ornela
Perličky ze zbytkového materiálu firmy Preciosa se autorka rozhodla prezentovat na jednoduchých tvarech
Perličky ze zbytkového materiálu firmy Preciosa se autorka rozhodla prezentovat na jednoduchých tvarech
21
Fotogalerie

Češka zazářila na nizozemském Design Weeku. Vyrábí vázy z odpadního materiálu firmy Preciosa

Mladá česká designérka Sára Matysová, studentka ateliéru textilní tvorby UMPRUM, zaujala na Dutch Design Weeku, největší akci svého druhu v severní části Evropy. V nizozemském městě Eindhoven vystavovalo na 2600 umělců, produkty Matysové vybral list Sight Unseen, specializovaný na design, mezi 30 nejlepších. Matysová zpracovává odpadní materiál proslulé sklářské firmy Preciosa.

Na Dutch Design Weeku, který proběhl mezi 19. a 27. říjnem, představila svou karmínovou kolekci česká designérka Sára Matysová. Její sada váz a zrcadel Elementa pracuje se zbytkovým materiálem slavného výrobce křišťálového skla Preciosa, který by už jinak nenašel využití. Preciosa ročně vyprodukuje až 10 tun odpadu, který nezvládne dále zpracovat. „Primárně mě zajímaly křemenné složky, které jsou součástí sklářského písku, a suroviny nezbytné pro finální podobu perliček. Během své práce jsem si kladla otázky, odkud se konkrétní písek těží a jaký má těžba vliv na naše životní prostředí,“ popisuje Matysová.

Umělkyně chce svou prací upozornit na problematiku písku a štěrkujako takových. Písek je základní hmotou pro stavebnictví nebo sklářství, zároveň je ale na globální úrovni jedním z nejvíce vytěžených materiálů. Kolekce Elementa poukazuje na to, že v celosvětové debatě týkající se klimatu a udržitelnosti se na takové nerostné suroviny, které jsou neobnovitelnými zdroji, zapomíná. Konference OSN v Ženevě v roce 2018 potvrdila, že celosvětově se ročně vytěží více než 50 miliard tun písku a štěrku. Je to pětkrát více než množství vytěženého uhlí.

Česko nepatří mezi největší těžitele písku, těmi jsou zejména rozvojové země v Asii. Společnost Preciosa však získává sklopísek v Českém ráji. Pískovna doslova „ukusuje“ z chráněné krajinné oblasti, trápí obyvatele obce Střeleč a znečišťuje okolní podzemní vody.

Zrcadlo symbolem křehkosti naší civilizace  

Matysová vytvořila jednak sérii experimentálních vzorků, pak samotné vázy a zrcadla, to vše z odpadního materiálu po výrobě perliček Preciosa. „Materiálově doplněná instalace nám umožňuje zhlédnout cestu perličky od výchozích přírodních surovin až po možné alternativy práce s perličkami coby nevyužívaným odpadním materiálem k samotné reflexi nás všech skrze zrcadlo,“ popisuje umělkyně jednu z hlavních myšlenek kolekce Elementa.

Designérka pracuje v této kolekci pouze s perličkami, hledá hranice a možnosti jejich využití při různých stupních a fázích jejich teploty. „Uvědomuji si energetickou náročnost sklářského průmyslu, proto snižuji teploty při výrobě na úplné možné minimum. Perličky tavím při teplotě 610 ֯C a snažím se o zachování jejich původních struktur,“ popisuje Matysová proces výroby. Nový materiál se rozhodla představit v jednoduchých křivkách a formách válců.

Prostřednictvím zrcadla autorka zase reflektuje křehkost lidské civilizace, pokřivením dokonalosti kruhu zase lidskou nedokonalost, kdy člověk z přírody bere víc, než vrací. Nosným prvkem zrcadla i celé kolekce je pískovec, dar přírody záměrně ponechaný v neopracované, člověkem nezasažené podobě. Perličky jsou na odvrácené straně zrcadla, čímž odkazují ke svému původu vedlejšího produktu.

Upcyklace jako budoucnost designu

Na Dutch Design Week se podívá okolo 350 tisíc návštěvníků, samotné město přitom obývá jen něco přes 220 tisíc lidí. Veletrh považuje za své hlavní poslání soustředit se na experiment a inovace. „DDW se soustředí na design budoucnosti a budoucnost designu,“ píše se na jeho stránkách. Téma letošního ročníku znělo: „Když ne teď, tak kdy?“ Odkazuje na způsob produkce i konzumace, který musí projít změnou.

Že se udržitelnost stává ústředním tématem designu, bylo patrné i na pražském Designbloku. Spíše než aby byl produkt ekologický jako takový, se velká část umělců zaměřila na využití různých zbytkových materiálů a tzv. upcycling. Jedná se o takovou recyklaci, která hodnotu původního produktu či suroviny zvyšuje. Je opakem downcyclingu (ze značného množství vytříděných plastů se stávají pytle na odpad) a je považována za hodnotnější a prospěšnější.

Také list Sight Unseen, který vybral Matysovou mezi třicítku nejlepších designérů, poukazuje na nové trendy a výzvy v designu. Výzvou pro mnohé designéry má být skloubení jejich estetického cítění s komplexnějšími otázkami. „Nejenže byly produkty na Dutch Design Weeku vyrobeny zodpovědně, designéři měli na mysli také další život těchto výrobků a způsob, jakým mohou být zlikvidovány,“ píše magazín.