Spánek je důležitý. Mějte hodně spánku. Spánek prodlužuje život. Spánek je váš přítel. Bez spánku zemřete. To jsou jen některé z mnoha mouder, které kolují kolem spánku. Některá z nich jsou i vědecky potvrzena.
Malé dítě spí klidně i dvacet hodin denně. To je zase moudro, které tvrdí jedna nejmenovaná příručka pro rodiče. Ano, dneska mají rodiče příručky. Nebýt příruček, rodiče by nevěděli, že dítě se nesmí dávat do ledničky nebo že se na dítěti nesmí zakládat oheň.
Pokud všechna tato tvrzení, tedy že spánek prodlužuje život, že je důležitý a že malé dítě spí klidně i dvacet hodin denně, sečtete, vychází z toho jediné možné. Rodiče malých dětí budou mít neskutečně dlouhý život, jelikož mohou pořád spát. Hlavně ti na mateřské dovolené.
Tolik k pozitivním informacím od vědců a rodičovských příruček.
Teď ale od pozitivních slibů a mazání medu kolem huby přejděme k realitě. Ještě než přejdu úplně, předesílám, že každé dítě je jiné. To je potřeba zmínit. Já totiž věřím, že někde tam venku to jedno dítě, které spí dvacet hodin denně, skutečně je. Musí být. Píší o něm v příručkách. Někde tam venku je jedno jediné dítě, které spí dvacet hodin denně a shodou okolností všichni ti odborníci na rodičovství, kteří psali příručky pro rodiče, do svých příruček použili data vysledovaná právě od tohoto jednoho dítěte.
Vysát energii
Jak jinak si vysvětlit, že můj syn od narození spal šest hodin denně? A to ještě špatně. On řval ze spaní. Prostě spal, vypadal spokojeně, ale brečel u toho. Tento vedlejší produkt jeho spánku byl značným přínosem do mého prodlouženého života, který podporuji vydatným spánkem. Nevím, jak to mají jinde, ale mé dítě je předzvěstí nové vývojové větve člověka Homo nonspankus. Tato evolucí vylepšená verze homo sapiens totiž ke svému životu nebude potřebovat spánek a energii získá tak, že vysaje své rodiče.
Prostě se homo nonspankus narodí a prvních pár let bude vysávat energii z matky. Až ji vysaje a matka zemře na nedostatek energie, začne homo nonspankus vysávat otce. Až vysaje i toho, najde si nějaké jiné rodiče a vysaje i ty. Ten progres můžeme pozorovat i dnes, kdy děti bydlí u rodičů klidně i do třiceti. Pravda, místo energie z nich vysávají pouze peníze a jídlo z ledničky, ale jasně tu můžeme vidět evoluci v praxi. Přijde den, kdy děti z rodičů vedle financí a jídla vysají i energii. Ten den nemusí být zase tak daleko.
Co vím ze svého okolí, tak těch dvacetihodinových spáčů se moc nerodí. Spíše převládají děti, které ke svému životu pomalu přestávají spánek potřebovat. Mátožní a nevyspalí lidé, kteří z posledních sil a se zmarem ve tváři před sebou tlačí kočárek, jsou jasným důkazem. Pomalé vysávání energie začíná už dnes.
Spí jen speciálně vyšlechtěné děti
Když si člověk zpětně listuje v rodičovských příručkách, kde se tadyhle odborník, psycholog a vášnivý kynolog v jedné osobě bezdětného chytráka dušuje, že děti spí i dvacet hodin denně, má chuť vzít tu příručku, najít autora a s ďábelským smíchem mu onu příručku zasouvat do těla. Kudy, to už nechám na vaší představivosti. Snad jen napovím, že čím menší prostor, do kterého se snažíte nasunout určitý předmět, tím to jde hůře a tím to více bolí. A bolest je přesně to, co si tito lidé zaslouží. Bolest a to, aby žili v hanbě.
Děti dvacet hodin nespí. Tedy možná ano, ale to jsou speciálně vyšlechtěné děti na objednávku pro bohaté. My chudí si nemůžeme dovolit nechat si sestrojit dítě na míru, takže naše děti toho moc nenaspí.
Teď bych s dovolením přešel konečně k nadpisu článku, který je „Jak správně uspat dítě?“. Tak honem, řekněte mi to někdo, protože já to nevím. Hodně rodičů to neví. Jediný, kdo si myslí, že to ví, jsou ti bezdětní rádoby pisálci, kteří napsali rodičovské příručky, ale oni se pletou. Pokud někdo vymyslí, jak správně, efektivně a pokud možno bez násilí nebo drog uspat dítě, čeká ho obdiv, sláva, peníze a nesmrtelnost. Věřím, že nejsem sám, kdo doufá, že se někdo takový najde, a kdo mu jeho získanou slávu, peníze i obdiv nebude závidět. Ten člověk totiž bude hrdinou a hrdinům se nezávidí.
