Pro většinu lidí je to noční můra, pro Johna Edwardse z Dublinu je to adrenalin a dobrodružství. Muž se rozhodl, že v rámci experimentu vyzkouší, jaké to je nechat se pohřbít v rakvi a vydržet tam několik dní. Je to ještě zábavné, nebo už za hranicí pomyslné normality, i v současném „postfaktickém“ světě?
Není to vtip, opravdu se to stalo. Rakev, do které se John Edwards nechal pohřbít, byla pro účely přežití speciálně upravená. Byl v ní vytvořen otvor, který vedl až na zemský povrch, aby tam muži pravidelně cirkuloval čerstvý vzduch. Ir měl v rakvi k dispozici také počítač, sluchátka a připojení k internetu. Díky tomu mohl svůj zážitek popisovat online na svůj blog. Svým nápadem zaujal John Edwards i média. Například britská BBC s podivínem udělala krátký rozhovor.
Podle BBC bylo cílem Johna Edwardse především oslovit co nejširší publikum. Jakožto bývalý alkoholik, který, jak sám tvrdí, byl dvacet let v podstatě v kuse opilý, se nyní snaží žít jinak. Edwards má za sebou i dlouholetou závislost na tvrdých drogách. Nyní je mu 61 let a snaží se podle svých slov o „normální život“. To je chvályhodné, ale nepodařilo se nám zjistit, jak do vzorce „normálního života“ zapadá nápad nechat se pohřbít v rakvi a psát odtamtud blog.
Heslem Edwardsova pokusu byla především naděje. Tu muž potřebuje jako sůl, jeho život byl totiž plný ztrát. Jeho přátelé, povětšinou z prostředí alkoholických souputníků, případně drogových spoluuživatelů, jsou totiž do jednoho mrtví. Měl jich, jak sám tvrdí, 20, což, přiznejme si, je na dnešní dobu vysoké číslo. Nyní se Edwards věnuje především církevní charitě, kde pomáhá bezdomovcům a lidem v hmotné nouzi.
Edwards se mnohokrát dostal na samou hranici smrti – prošel si hepatitidou C, kterou se nakazil od špinavé injekční stříačky, kterou si aplikoval drogu. Prošel transplantací jater, dvakrát porazil rakovinu. Zážitek z podzemí popsal jako vzrušující a šílený. Potraviny mu po tři dny nosili skrze široké otvory, jimiž zároveň proudil vzduch.
