Takže český Parlament odhlasoval zákaz kouření v barech a restauracích. Dobrá. Já jsem sice kuřák, ale taky si uvědomuju, že nekuřáky mohou kuřáci někdy dost obtěžovat. Ovšem jakmile začneme zakazovat věci, které jiné otravují, tvrdím, že je tu i spousta věcí, jež otravují mě do té míry, že bych je rád viděl zakázané. Uvádím pár příkladů.
Nošení saka od obleku k džínům. Tohle je teď mezi muži nějaký nový trend, který mě dokáže rozzuřit, kdykoliv takový model zahlédnu. Heleďte, chlapi, rozhodněte se! Oblékáte se do divadla, nebo do hospody? Nosit sako od obleku k džínům je jako mít na sobě plavky a nasadit si cylindr nebo si k fraku obout tenisky. Vím, že si myslíte, že v tom vypadáte „cool“. Ale to jste na omylu. Vypadáte směšně. Vykašlete se na to.
Džínsy. Lidičky, podívejte se kolem sebe. Vážně, jděte ven a rozhlédněte se. Dneska nosí džíny každý druhý! V padesátých letech, kdy si džíny navlékl James Dean, to byl projev vzpoury. I v šedesátých letech je nosili hipíci, aby demonstrovali svůj odpor k establishmentu. S tou výjimkou, že džíny tehdy už nosili úplně všichni, takže se z nich místo výrazu odporu stala uniforma. A tam jsme se dostali dneska i my. Proto jste se zbavili komančů a jejich režimu, lidi zlatí? Abyste se mohli všichni oblíkat úplně stejně, třeba jako v Severní Koreji?
A to už nemluvím o tom, že vám džínsy postavu zrovna moc nevylepšují. Jo, já vím, že mladá modelka se štíhlýma nožkama vypadá v těsných džínech sexy. Ale ta by vypadala sexy úplně ve všem!
Vám se to ovšem moc nedaří. Vaše povadlá zadnice vypadá v džínsech ještě povadlejší; teď chci znovu oslovit zvlášť mužské čtenářstvo. Heleďte, chlapi, váš zadek je možná ta poslední část vašeho těla, která se ještě pořád vaší ženě či přítelkyni zamlouvá. Ale v těch plandavých, pytlovitých džínsech vypadáte, jako když ještě nosíte pleny. Vezměte si čas od času kalhoty. K nim si pak můžete vzít i to vaše odporné sako od obleku.
Náboženské státní svátky. Co dnes nejvíc ohrožuje mír na světě? Rozmach náboženského fanatismu! Jak tedy my, racionálně myslící lidé, můžeme zastavit vlny tohoto nebezpečného hnutí? Heleďte, mám skvělý nápad. Zavedeme si tu jako nový den pracovního volna křesťanský svátek!
Velký pátek? Fakticky? V jedné z nejateističtějších zemí na světě (a to se mi tady u vás vždycky líbilo)? Nestačí snad Vánoce a Pondělí velikonoční? Alespoň ty svátky, s nimiž jsou spojeny nějaké světské tradice – vánoční stromky, pomlázky a tak podobně.
Ale Velký pátek? Skvělý. Další český národní svátek na počest dne, kdy to někdo schytal. U nás oslavujeme narozeniny národních hrdinů – Abrahama Lincolna, Martina Luthera Kinga. Neslavíme den jejich zastřelení! Ale slavíte vy tady narozeniny Jana Husa? Nikoliv. Vy slavíte den, kdy ho upálili! A strávíte celý svátek v zachmuřeném rozjímání? Ani nápad. Vždyť je červenec. Tak to jste asi na chatě a grilujete si kotletky. Jak případné! Je sice pravda, že slavit Velký pátek jako státní svátek znamená, že máme všichni zaručený další den volna, protože tenhle svátek nikdy na víkend nepřipadne. Ale místo toho, proč nezavést můj další zákaz…
Státní svátky o víkendech. Tak tohle je skutečně opruz. Letos připadl svátek Cyrila a Metoděje na neděli. Každý pracující Čech tak přišel o den volna. V Americe jsme tohle vyřešili tak, že většinu svátků máme v pondělí, bez ohledu na to, kdy se ta či ona oslavovaná událost vlastně stala. Protože, upřímně řečeno, každému je to stejně fuk! A když přijde na státní svátky 5. a 6. července, většina mých českých přátel stejně neví, který den se slaví co!
Tak co kdybychom začali slavit tyhle svátky každé první pondělí a úterý v červenci? A totéž pak udělat se všemi ostatními státními svátky. Ten den samotný si můžeme připomínat jako tradici, ale pokud připadne na víkend, pak by mělo být v pondělí volno.
A je tu ještě jedna věc, kterou bych rád, kdyby někdo zakázal…
Zákaz různých věcí. No, ono se to prima kritizuje. Já například rád remcám o věcech, jež mě štvou. Ale zakazovat, co vám vadí? To je cesta do pekel a k tyranii, moji milí přátelé.
Text původně vyšel v tištěném Reflexu 29/2015.
