Zdroj: Marie Bartošová

Máte předsudky k ženám, které vykonávají ryze mužská povolání? Svářečka Katka vás vyvede z omylu!

Kateřina Valentová (24) je jednou z neobyčejných žen, které se přihlásily do projektu „Ženy jinak. Jakože, cože?!“. Ten se věnuje těm příslušnicím něžného pohlaví, které jdou v životě za svým, vlastní cestou nedlážděnou předsudky a tradicí. A v čem je Katka jiná než ostatní ženy? Každý den vstává časně ráno, aby už před šestou byla ve fabrice. Navlékne na sebe montérky, helmu, zapne brusku a celou směnu pomocí svářečky tvoří jeden výrobek za druhým. Díky své pečlivosti dostává zakázky na těch nejjemnějších projektech a čas od času nad její prací smekají i její mužští kolegové.

Katka se narodila v Trutnově a už jako malou ji bavili klučicí věci. S bratry a tátou jezdila na čtyřkolce, vyráběla draky a pouštěla modelářská letadla na louce. Během studií ale u ní převládl ženský element a vyučila se s kuchařkou. Postupně ale zjistila, že než by začala dělat pořádnou práci, musela by dlouho škrábat brambory, a to se jí nechtělo. A tak, když narazila na neobvyklý inzerát: „Hledáme svářeče / Vhodné i pro ženy / Přijímáme bez zkušeností,“ neváhala ani minutu.  Po měsíčním kurzu už najisto věděla, že sváření je pro ni jasná volba.

Marie Bartošová
Říká se, že trutnovský region je docela drsný kraj. Jak se zde pohlíží na spojení žen a řemesla?

Myslím si, že spojení žen a řemesla není až tak neobvyklé, i když v našem regionu vykonávají ženy spíše řemesla jako je švadlena, kadeřnice a tak. Pokud se jedná o spojení žen a mužského řemesla, to už tak obvyklé není. Pokud se ptáte na ženy a sváření, tak to je asi naprosto neobvyklé v každém regionu!


Kde jste studovala? Začala jste pracovat hned po škole?


Studovala jsem v Trutnově na SOŠ a SOU Volanovská obor – kuchařka a poté jsem šla na nástavbu, abych si udělala maturitu. Pak jsem zjistila, že vaření není nic pro mě. Víte, moje babička byla vynikající kuchařka, ale jablko padlo trochu dál od stromu, než se zdálo. Navíc se vypracovat v tomto oboru není vůbec jednoduché. Hned po ukončení školy jsem nastoupila do Continentalu jako kontrolorka kvality.

Marie Bartošová
Jak se ze ženy stane svářečka? Přece jen jde spíše o „mužské“ povolání…


Hlavní podle mého názoru je, nebát se netradičních povolání. Nejsem názoru, že ženy musí vykonávat ženskou profesi a muži zase tu svou. V mém případě jsem narazila na inzerát, na který jsem zareagovala a přišla mi kladná odezva. „Hledáme svářeče / Vhodné i pro ženy / Přijímáme bez zkušeností.“ Jistě bála jsem se, že mi to nepůjde a jestli budu stíhat, když jsem v tomto průmyslu neměla žádné zkušenosti, ale kdybych se měla bát všeho, asi bych v životě nic nezkusila. Teď jsem naprosto šťastná.


Umíte svářet, jste celkově kutilský typ? Máte třeba domácí dílnu?


Myslím, že se mám stále co učit. Neříkám, že má práce je katastrofa, ale zdá se mi, že není tak perfektní, jak bych si přála. Slyšela jsem od kolegů na mé sváry i chválu a za to jsem moc ráda, protože se vážně snažím. Ale viděla jsem i hezčí. Kutilský typ nejsem a domácí dílnu nemám. Já totiž u ničeho moc dlouho nevydržím a hlavně mi chybí ta trpělivost.  A vůbec, když mi to nejde, tak jde slušnost stranou!


Baví vás vaše zaměstnání? Ráda pracujete v mužském kolektivu? Co vás žene vpřed?


Práce mě baví hodně. Ano pracuji s nimi ráda. Jsou přátelští, veselí, je s nimi legrace.


Neměla jste nebo nemáte problém s vnímáním okolí? Nemáte kvůli tomu třeba méně kamarádek?


Rozhodně ne. Samozřejmě se mě ptají, proč jsem si vybrala zrovna tohle povolání a jestli mi práce nevadí, když můžu dělat něco jiného. Ale opravdu mě podporují. Třeba mé kamarádky to zprvu překvapilo, ale pak pochopily, že v oboru chci něco dokázat, být dobrá a tak to respektují. To víte, není to úplně voňavá, čistá práce, ale to mi nikdy nevadilo. Je to řemeslo, kde hlavní roli hraje člověk a ne stroj. A to mě baví.

Marie Bartošová
Co na to kolegové, rodina nebo přítel?


Moje rodina i přítel mě velice podporují. Jsou pyšní, že jsem do toho vůbec šla a nebála se. Neodrazují mě a to se mi líbí, protože mám svou práci vážně ráda, ráda do ní chodím a hlavně je to má volba a moje rozhodnutí.


Jak vypadá váš typický pracovní den?


Na šatně se převléknu. Do práce jezdím brzo a tak stihnu i kávu. Před šestou hodinou si na stůl přichystám nářadí – majzlík, kladivo, šupleru, kuklu a rukavice, sprej proti kuličkám, zapnu a nastavím si svářečku a zapojím si brusku. Před svářením si pročtu svařovačku/nákres výrobku a poté začnu svářet. Když mám výrobek hotový, zajdu k počítači, kde ho odepíšu a odvezu na další operaci, což většinou bývá na lakovnu, kde se poté nalakuje. Znovu zajdu za mistrem kvůli nové práci a takto to dělám dokola, než začnu uklízet box, protože mi směna končí a já uvolním místo kolegovi, co jde na svojí směnu.


Napadají vás nějaké historky z práce?


Když mi poprvé v práci od jiskřičky chytlo oblečení, byl to rukáv od bundy, kde jsem pak měla hroznou díru. Další kulička, která mi zase spadla do boty a já nevěděla, co mám dělat dřív. Tak to bolelo! No a tak jsem se zmohla jen na poskakování a nadávání.


Co úrazy? Máte nějakou negativní zkušenost?


Těch už bylo! Zmiňované žhavé kuličky, sáhnutí na čerstvý svár, když mám díru v rukavici, nebo bouchnutí kladivem do prstu. Taky nakopnutí od brusky a následné zamotání do trika, když brousím rohy nebo špatný úhel na materiálu. Trochu jsem si o materiál naštípla hlavu, když jsem se zvedala.


Panebože, opravdu jste nepřemýšlela o ničem jiném? Nebo alespoň, co byste dělala, kdyby nebylo sváření?


To je těžká otázka. V prvním zaměstnání jsem dělala kontrolorku, a to mě bavilo, a tak bych se asi zaměřila na toto povolání nebo něco podobného.


Jaké jsou vaše záliby?


Ráda čtu historické knížky hlavně o Anně Boleynové a Jindřichu VIII. – Tudorovci. Také mě baví rybaření, což beru zároveň i jako relaxaci. Chodím na jógu, která mě velmi nadchla. Povídání s přáteli u kávy a hraní stolních her.


Máte ráda tanec – nějaký konkrétní? Okamžitě mě totiž napadla slečna z Flashdance.


Tanec mám ráda. Ráda se dívám na taneční filmy nebo pořady. Já sama ráda tancuji, ale nic určitého. Dříve jsem tancovala HIP HOP. Ano, film Flashdance jsem viděla. Zaznamenala jsem ale jeden malý rozdíl. Ta slečna, co tančí a zároveň sváří, sváří elektrodou, což je něco úplně jiného. Já svářím „COčkem“!


Co máte nejraději?


Moje nejoblíbenější zvíře je pes. Má největší neřest je sladké

Marie Bartošová
Proč jste se zapojila do projektu Milka: „Ženy jinak. Jakože, cože?!“?


Abych byla upřímná, ze začátku jsem do projektu zapojená být nechtěla. Poté jsem o projektu řekla rodině a ta byla naopak nadšená. Jak to tak u mě bývá, tak jsem si to pořádně ještě jednou promyslela a uvědomila jsem si, že to vlastně nemusí být tak špatné a názor jsem změnila. Zalíbila se mi celkově myšlenka projektu. Netradiční spojení a ženy.



Více naleznete na www.troufnisinajemnost.cz  

Video placeholde
• Marie Bartošová