Potřebujete auto, které v maximálním pohodlí odveze víc než pět lidí a třeba i nějaké věci navíc, ale klasická fosilní paliva vám smrdí? Mercedes má možná řešení. Jmenuje se EQV a jde o elektrickou verzi oblíbené luxusní osobní dodávky třídy V.
Poznat je to hned na první pohled, EQV se totiž od klasického véčka liší různými detaily, především lehce upravenou přídí nebo odlišnými koly. Určitě jste si všimli také krytu v předním nárazníku. Je pod ním nabíjecí konektor.
EQV je k dispozici ve dvou velikostech: L a XL. To znamená, že na rozdíl od třídy V chybí základní “krátké” provedení, elektromobil můžete mít jen v delší (délka 5.140 mm, rozvor 3.200 mm) a ještě delší verzi (délka 5.370 mm, rozvor 3.430 mm). K nám zavítalo EQV v “elkovém” rozměru.
Klasické véčko
Dobrou zprávou je, že přítomnost elektrického pohonu nijak neovlivnila prostornost interiéru, baterie se totiž vešla do podlahy. Takže tohle je prostě klasické véčko se vším všudy, auto, které nabízí úžasnou variabilitu interiéru. Žádný jiný elektromobil v tomhle ohledu nenabídne tolik.
EQV můžete mít se všemi vychytávkami, díky nimž je třída V tak oblíbená. Však to znáte: samostatná sedadla, posuvná sedadla, otočná sedadla, vyjímatelná sedadla, zadní lavice, kterou lze proměnit v provizorní lůžko, variabilní zavazadlový prostor (výrobce pro trojřadé uspořádání udává objem 1.410 litrů) nebo skvělý přístup do kabiny díky posuvným bočním dveřím.
Ke mně dorazilo EQV v sedmimístné konfiguraci, v provedení Avantgarde a vybavené řadou příplatkových prvků. Moje auto tak bylo vyloženě luxusní. Schválně se podívejte do galerie na tu spoustu kůže... Výbava zahrnovala jak rozmazlovací prvky typu vyhřívané sedačky nebo audio systém Burmester, tak praktické záležitosti jako elektrické ovládání posuvných dveří i víka zavazadelníku. Dveře do kufru navíc potěší samostatně otevíratelným oknem.
Ovládání také až na několik výjimek odpovídá klasickému véčku. Startuje se klíčkem a nechybí pro Mercedes tradiční volič “převodovky” u volantu. A stejně jako u ostatních modelů značky, i v EQV máte k dispozici funkcemi nabouchaný infotainment, v tomto případě doplněný o funkce užitečné pro elektromobil. Systém vypadá hezky a funguje svižně.
Trochu nezvyklé bylo, že jsem po dlouhé době seděl v Mercedesu, který má “jen” jeden velký displej, ne dva vedle sebe. V kapličce přístrojů jsou totiž klasické analogové budíky. Ale vůbec mě to neuráželo.
Zvláštností EQV je nové využití “pádýlek” u volantu. V elektrickém véčku se samozřejmě neřadí, páčky tu slouží k nastavení míry rekuperace. Tedy k tomu, jak moc chcete, aby Mercedes po sundání nohy z plynu samočinně brzdil a dobíjel baterii. V nejbenevolentnějším režimu EQV krásně plachtí, v nejdůraznějším se zase obejdete bez brzdového pedálu.
Stupňů je pět, včetně jednoho automatického, který reaguje na data z navigace, systému rozpoznání dopravních značek a informace z radarů a kamery. Podle nich pak úroveň rekuperace přizpůsobuje daným podmínkám.
Ještě než opustím interiér, dodám poslední poznámku související s praktickou stránkou vozu. Užitečná hmotnost více než 2,6 tuny vážící osobní dodávky se v závislosti na výbavě pohybuje mezi 865 až 940 kg.
Co dovede mráz
Mercedes elektrické véčko vybavil elektromotorem o výkonu 150 kW (204 k) a nejvyšším točivém momentu 362 N.m, který roztáčí přední kola. Pod podlahou je uložena lithium-iontová baterie s celkovou kapacitou 100 kWh, dostupná kapacita však činí 90 kWh.
Baterie zvládne nabíjecí výkon 11 kW střídavým proudem a až 110 kW stejnosměrným proudem. Na způsobu dobíjení pak samozřejmě závisí doba, po níž EQV musí být připoutáno ke zdroji elektřiny. Zatímco u rychlonabíjecí stanice se baterie “naplní” z 10 procent na 80 za zhruba 45 minut, z wallboxu se prázdný akumulátor nabije na 100 procent za nějakých 10 hodin.
Mě ovšem okolnosti donutily využít také nabíjení z klasické domácí zásuvky, jímž se Mercedes jinak nechlubí. Auto jsem k elektřině připojil v sobotu v 18:52 s baterií nabitou na 21 procent a displej mezi budíky hlásil plné dobití na druhý den v 16:20. Nic moc, co?
Jenže tohle je samozřejmě extrém, stav nouze. Myslím, že můžu s klidným svědomím předpokládat, že když už si někdo elektrické EQV pořídí, zařídí si efektivnější a rychlejší způsob nabíjení. Dobíjení z klasické zásuvky u elektromobilu s tak velkou baterií nedává moc smysl.
I tak je samozřejmě potřeba mít nabíjení neustále na paměti, počítat s ním. Pořád to není (a zřejmě ještě dlouho nebude) tak snadný a rychlý úkon jako doplnění fosilního paliva do nádrže. Důležitý je u elektromobilů pochopitelně také dojezd. Mercedes v případě EQV mluví o rádiu až 405 kilometrů. A to nevypadá špatně. Jenže realita je poněkud slabší.
Ještě než se ale k dojezdu a spotřebě dostanu, musíte vědět jednu důležitou věc. EQV jsem testoval v lednu, v době, kdy i přes den teploty klesaly pod bod mrazu. A zima, jak známo, dojezdu elektromobilů obecně nesvědčí. Nešlo prostě o ideální podmínky.
Na druhou stranu musím okamžitě dodat, že jsem za to snad i rád - nežijeme totiž ve světě s konstantními podmínkami. Naopak, počasí se mění, takže je fajn, že si můžeme udělat představu, jak moc mráz mění možnosti používání takového elektromobilu.
Taky musím přiznat, že jsem měl EQV plně nabité jen jednou, a to v době, kdy jsem si ho přebíral. Pak už mi na stoprocentní nabití nikdy nevyšel čas. A právě na zmíněném začátku mi palubní počítač hlásil dojezd 250 kilometrů. Tedy o dost méně, než oficiálních 405 km.
Prošel jsem si i další údaje a zjistil, že předchozích 2.220 kilometrů EQV urazilo průměrnou rychlostí 44 km/h se spotřebou 35 kWh/100 km. Mercedes mimochodem udává “žízeň” 27 kW/h v kombinovaném režimu.
A co jsem naměřil já? Ve městě se EQV podle počítače pohybovalo za 43 kWh/100 km a mou oblíbenou testovací trasu o délce 100 km, která vede přes několik obcí a mimo dálnice, zvládlo s průměrem 37 kWh/100 km.
Venku bylo pod nulou (podle auta -3°C) a já si dopřával běžný komfort se zapnutým topením.
Ale protože mě zajímalo, jaký vliv má topení na spotřebu, dal jsem si stejnou cestu ještě jednou. Tentokrát jsem se ale zabalil do péřovky, přes stehna a kolena hodil deku, nasadil rukavice a vyrazil s vypnutým topením. Venku byly -4°C. A do cíle jsem dorazil s dokonale zamlženým autem a průměrem 24 kWh/100 km.
S takovou spotřebou by EQV tedy mělo zvládnout 375 kilometrů na jedno důkladné nabití. To je mnohem lepší.
Mimochodem, tipnete si, kolik kilometrů z dojezdu v EQV v mírném mrazu ubere přepnutí z nulového topení na maximální? Nebudu vás dlouho napínat – nezanedbatelných 78.
Jasně, je to extrém, nikdo z nás asi dlouhodobě nejezdí s topením puštěným naplno, ale uvedené číslo hezky ukazuje, jak velký vliv na dojezd může topení mít.
Mercedes naštěstí na “tepelný” problém myslel a nabízí možnost auto předehřát dopředu. V případě osobní dodávky s kabinou velikosti menší kaple, která se vytápí docela dlouho, se to fakt hodí. Ideální je spustit topení ještě v době, kdy je vůz připojený k nabíječce. Přímo v infotainmentu si můžete nastavit čas, kdy se má interiér začít vyhřívat, případně lze proces spustit přes aplikaci v mobilním telefonu.
Jak jezdí?
I když je Mercedes-Benz EQV těžké auto, o stovky kilogramů těžší než véčka se spalovacími motory (o nějakých 400 až 500 kg), nepůsobí zrovna těžkopádně. Ani už zmíněný 150kW elektromotor nemá s více než 2,6 tuny vážícím vozem výrazné problémy.
Jen je potřeba počítat s takovým tím typicky elektromobilovým projevem: EQV díky okamžitému přísunu točivého momentu působí velice živě v nízkých rychlostech, s jejich nárůstem ochota zrychlovat polevuje. Ani tak jsem ale nikdy neměl pocit, že bych byl brzdou provozu. Nebo že bych postrádal výkon k bezpečnému předjetí například kamionu.
Jen do levého dálničního pruhu se EQV moc nehodí. Dálniční tempo sice v pohodě zvládne, když si navíc zaplatíte za posunutí omezovače nejvyšší rychlosti, tak se místo maximálních 140 km/h rozjede až na 160 km/h, ale tohle pro vysoký a těžký elektromobil není ideální pracovní prostředí. Nedělá totiž dobře spotřebě, která se na dálnici pohybuje mezi 40 až 50 kWh/100 km. EQV tak na rozdíl od svých vznětových sourozenců není moc dobrý dálniční křižník.
Ale jinak tahle elektrická věc nejezdí vůbec špatně. K mimořádně hladké elektrické jízdě, kterou kromě uhlazeného charakteru elektromotoru tvoří také absence řazení, hezky ladí také vzduchový podvozek, který celkem přesvědčivě maskuje dodávkový původ auta. Tedy ne že by před vámi nerovnosti na silnici utajil zcela dokonale, to zase ne, ale na vozidlo těchto tvarů a takové hmotnosti je komfort obdivuhodný. EQV prakticky nedrncá, nezakopává, neposkakuje a dobře pohlcuje i rázy od děr.
Podobně pozitivně lze popsat také dojem z EQV v zatáčkách. Ani přes tu hmotnost jsem neměl pocit, že bych vůz musel do oblouků výrazně nutit. A díky nízko položenému těžišti (připomínám, že baterie je v podlaze) se EQV ani moc nenaklání. Velká elektrická osobní dodávka se řídí jednoduše příjemně, nejen na poměry segmentu.
Největší dojem na mě ale zanechalo ticho, které v autě panuje. Na svědomí ho má samozřejmě hlavně elektrický pohon, ovšem Mercedes parádně odhlučnil i všechno ostatní. Až ve vyšších rychlostech postřehnete svist vzduchu proudícího okolo vysoké karoserie. Ale zase - není to nic obtěžujícího.
Z pohledu řidiče, který hodnotí jen samotné auto a úroveň jízdy, je EQV prostě paráda. Navíc přidává variabilní a prostorný interiér, výborné zpracování, luxusní výbavu nebo kvalitní materiály. Kdyby záleželo jen na tom, bylo by to s hodnocením jednoduché.
Jenže já současně vidím ty kabely pohozené v kufru... A vzpomenu si na to, jak jsem během týdne neustále přemýšlel o dojezdu a nabíjení. Nebo jak jsem EQV nemohl využít v neděli ráno, protože jsem ho potřeboval nechat co nejdéle v zásuvce, abych večer dojel, kam potřebuji. Auto mě prostě trochu omezovalo.
Ale to je v pořádku. EQV jako elektromobil není a nemůže být pro každého. Pokud nemáte vyřešené spolehlivé nabíjení, pak zatím nedává smysl o podobném voze uvažovat.
Jako větší problém, a to i pro zájemce, kteří jsou na elektromobilitu připraveni, vidím dojezd. Nejsem si jistý, jestli EQV v tomto směru nabízí dost. I když zase záleží na způsobu, jak se na něj budeme dívat: jestli spíš jako na rodinné luxusní MPV, nebo jako pracovní stroj sloužící u nějaké firmy nabízející služby v osobní přepravě.
V prvním případě si opravdu nejsem jist, jestli aktuální schopnosti stačí. Jako rodinné MPV si představuji auto, které kromě denního provozu obslouží i výlety, cesty na chalupu nebo rovnou dovolené. Tedy auto, které pojede, když chcete. A takového vozu mi stále lépe vychází nafta.
Druhý případ je něco jiného, EQV si dost dobře umím představit ve flotilách provozovatelů například letištních a hotelových shuttle služeb.
Ještě nám zbývá cena. Asi tušíte, že elektrické Véčko není zrovna levné. A opravdu není. Cena startuje na 1.960.200 Kč, naše auto se všemi příplatky vychází dokonce na 2.812.614 Kč.
Plusy:
- Variabilní a prostorný interiér
- Jízdní vlastnosti
- Nabíjení u rychlonabíječek
- Luxusní interiér
- Ticho v kabině
Minusy:
- Dojezd Vyšší spotřeba
- Nehodí se na dálnici
- Vyšší cena a drahé příplatky
Nejlevnější verze modelu 1.960.200 Kč (Mercedes-Benz EQV 300 L)
Testovaný vůz bez příplatků 1.960.200 Kč (Mercedes-Benz EQV 300 L)
Testovaný vůz s výbavou 2.812.614 Kč
