Pozdvižení, které přinesly předvánoční dny, nemají v českém mediálním rybníčku obdoby. Rada České televize odvolala generálního ředitele, na jeho místo zvolila 20. prosince 2000 Jiřího Hodače. S tím nesouhlasilo několik redaktorů, kteří se postavili na odpor. Na druhé straně barikády stála například Jana Bobošíková.
Věci se daly do pohybu dva týdny před Vánocemi, kdy byl s okamžitou platností odvolán tehdejší ředitel ČT Dušan Chmelíček. Jeho místo měl zaujmout Jiří Hodač, bývalý redaktor a šéf české redakce BBC. Ten se v České televizi mihl začátkem roku, kdy nastoupil na post ředitele zpravodajství. Během svého krátkého působení se dostal do křížku s několika redaktory, jednoho z nich dokonce vyhodil. Proti tomu se postavil generální ředitel Chmelíček, Hodač začátkem srpna 2000 požádal o uvolnění z funkce.
Aktivní odpor proti novému řediteli
Do sporu se vložila Rada ČT, která se postavila za Jiřího Hodače. Dramatické chvíle vyvrcholily 12. prosince 2000, kdy proběhlo hlasování o odvolání generálního ředitele Chmelíčka. Pro vyhazov se vyjádřilo sedm z osmi přítomných členů. Chování radních se nesetkalo s pozitivní reakcí a vznikla petice, která požadovala odvolání Rady ČT.
Projevy nesouhlasu nezastavily novou volbu, generálním ředitelem se 20. prosince 2000 stal Jiří Hodač. Toto datum je obecně považováno za počátek tzv. krize v České televizi. Redaktoři s novým ředitelem nesouhlasili, vyjádřili obavu nad férovým jednáním a nezávislou žurnalistikou. Poukazovali také na politickou minulost.
Diváci mohli v době Událostí vidět černou obrazovku, na které stálo prohlášení Krizového výboru zaměstnanců České televize. „Žádáme zrušení výsledků výběrového řízení, sestavení rady nezávislých odborníků, která by dočasně vedla ČT a urychlené projednání a přijetí nového zákona o ČT,“ zněly požadavky redaktorů.
Bobošíková na scéně
Hodač toto jednání odsoudil a vyzval redaktory k profesionalitě. Na druhý den vypjatá situace pokračovala Krizový výbor apeloval na Hodače, aby odmítl funkci. Ten přání nevyslyšel a 22. prosince 2000 se ujal funkce generálního ředitele ČT. „Výsledky voleb nebudeme respektovat,“ reagovali zaměstnanci televize.
Olej do ohně přililo také jmenování Jany Bobošíkové do funkce ředitelky zpravodajství. Budoucí kandidátka na prezidenta za sebou měla bohatou politickou minulost. „Vzbouřenci“ na Kavčích horách Bobošíkovou odmítli. Hodač rovněž sáhl k ráznému opatření, za pomoci ochranky bránil novinářům vstupu do budovy a do zpravodajského velína. Redaktoři prostranství neopustili a v České televizi přespávali a prakticky žili.
V téže době byli diváci svědky dvojích zpráv, jedny měli na svědomí zaměstnanci ČT, ty druhé pro změnu vedla Jana Bobošíková. Z této doby také pochází jízlivá přezdívka BoboTV. Dva dny po Štědrém dni chtěla Bobošíková vzpouru ukončit a rozdala redaktorům výpovědi. Celá krize se pomalu přelila i do politické sféry.
Havel vs. Klaus
Ministr kultury Pavel Dostál vyzval Hodače k rezignaci a zklidnění situace. Na straně vzbouřenců stál také prezident Václav Havel, druhou stranu barikády pro změnu zvolil Václav Klaus. Ostatně Bobošíková byla jeho dlouhodobou spolupracovnicí. Hodače rovněž podpořil šéf konkurenční TV NOVA.
Spor pokračoval i v roce 2001, na podporu zaměstnanců proběhla na Václavském náměstí demonstrace, která čítala přes sto tisíc účastníků. Do dění nakonec zasáhla vyšší moc, Jiří Hodač utrpěl 4. ledna 2001 celkový kolaps a skončil v nemocnici. Později ze zdravotních důvodů na svou funkci rezignoval.
Jeho zástupkyní se stala Věra Valterová. Skoro měsíc po volbě generálního ředitele byla Poslaneckou sněmovnou odvolána Rada ČT. Zároveň byl schválen zákon o České televizi, vzbouřenci tudíž dosáhli svých podmínek. Začátkem února se stal prozatímním ředitelem Jiří Balvín, budoucí ministr kultury se na podzim stal pátým generálním ředitelem České televize.
Události z přelomu roku pošramotily reputaci Janě Bobošíkové. Na druhou stranu zachovaly nezávislost České televize.
