Titulek parafrázuje známé rčení, kdy něco, na co se momentálně ve společnosti svaluje vina, není skutečným původcem problému. V posledních týdnech zaplavily sociální sítě fotografie ze Sněžky, která trpí pod náporem turistů. Lidé automaticky začali vinit českou lanovku, která ústí až na samém vrcholu hory, a jako důkaz předkládali fotografie se zdánlivě nekonečnou frontou, která na svezení čeká. Volali po jejím omezení či dokonce zrušení. Jak jsme ale během naší reportáže v Krkonoších ukázalo, všechno je trochu jinak.
Česká lanovka na Sněžku funguje už od roku 1949. V roce 2012 nahradila původní otevřenou sedačkovou konstrukci moderní kabinková. Jedna věc ale zůstala stejná. Maximální kapacita přepravených osob je stále už od konce 40. let 250 lidí za hodinu. Maximálně tedy lanovka vyveze nahoru 2 500 lidí za den. Co se ale týká slunných letních dní, vystřídá se na vrcholu Sněžky až 5 000 lidí. V případě mimořádných událostí a svátku pak dokonce 10 000. Jednoduchou matematikou pak vypočtete, že česká lanovka nemůže být hlavním zdrojem přelidnění na Sněžce. Třeba na Polské straně, kde tamní lanovka jedoucí těsně pod vrchol Sněžky regulována není, jsou schopni přepravit až 1 000 lidí za hodinu.
„Sněžka je na nápor 5–10 tisíc turistů denně připravena. Jsou na to dimenzované cesty i infrastruktura. V letošním roce přibyly ochranné sítě a lavičky, aby návštěvníci nesedali do unikátní krajiny, která je chráněna nejvyšším pásmem národního parku a obdobnou jinde na světě nenajdete. Problémem tak není absolutní počet turistů, ale to procento z nich, kteří se v horách neumí chovat. Nevědí, že jsou v první zóně národního parku, kde je zakázáno vstupovat mimo cesty. S těmito lidmi a jejich chováním se potýkáme nejvíc,“ říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.
Když jsme přijeli na reportáž do Pece pod Sněžkou, zdála se fronta na lanovku nekonečná. Lidé v ní ale v průměru strávili jen asi hodinku a půl, tedy žádné čtyřhodinové čekání, před kterým se varovalo na internetu. Vyzpovídali jsme proto i lanovkáře, jaký je jejich úhel pohledu na situaci na Sněžce.
Na otázky níže odpovídá Jiří Špetla, zástupce vedoucího provozu lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku:
Je podle vás Sněžka přelidněná? Letos se toto téma řeší více než obvykle, KRNAP nahoře rozvinul sítě... Ale jak to vnímáte vy?
Záleží na úhlu pohledu. Jsou samozřejmě v Krkonoších místa s nadměrnou kumulací turistů a Sněžka mezi ně nesporně patří. Neukázněnost některých turistů také není třeba komentovat, proto ty sítě. Na druhou stranu se toto děje 2 měsíce v roce, v období letních prázdnin a dále nárazově v období některých svátků. A pro komfort turistů, kteří se na Sněžku vyšplhají, nebylo doposud uděláno zhola nic. Neměli si nahoře kde odpočinout, proto chodili z kamenitého prostoru do trávy za řetězové oplocení. Až nyní zároveň s instalací oranžových sítí doplnila Správa KRNAP dostupné prostory lavičkami. Od té doby je tam klid.
Rád bych ale upozornil na jednu skutečnost. Pokaždé, když se v médiích zmíní problém přetíženosti naší nejvyšší hory, figuruje v reportáži lanovka na Sněžku coby největší „dodavatel“ turistů na vrchol. Přitom tomu tak vůbec není. Kapacita naší lanovky už je regulovaná (podmínka Správy KRNAP při stavebním řízení), může vyvést maximálně 250 osob za hodinu, tedy při plném využití 2 500 osob za jeden den. Pokud se v letních dnech při pěkném počasí pohybuje návštěvnost Sněžky v hodnotách mezi pěti až deseti tisíci, umí si každý spočítat, že lanovka zdaleka není tím největším „škodičem“, jak někdy slýcháváme.
Stojí také za zmínku, že již zmíněnou regulovanou kapacitu lanovky se nám nedaří naplnit, to by musely být celý den plně obsazeny všechny kabiny, což se samozřejmě neděje. V naprostých maximech vyvezeme v letních dnech okolo necelých 2 000 návštěvníků. A z našich statistik dále vyplývá, že 80 % jich zase svezeme dolů, to znamená, že nezatěžují přírodu v okolí Sněžky, a ta je stejně vzácná jako na vrcholu. Ty katastrofické informace KRNAPu o přetížení Sněžky zrovna letos neodpovídají počtu přepravených osob na lanovce, letošní červenec byl v počtu přepravených osob slabší, asi na úrovni roku 2017.
Letos v červenci jsme tedy přepravili na Sněžku v průměru 928 lidí za jeden den, což je 37 % z již regulované přepravní kapacity. Touto neměnnou kapacitou disponuje lanovka na Sněžku již 70 let svého provozu. Důvody narůstající vytíženosti vrcholu naší nejvyšší hory je tedy třeba hledat jinde – v narůstajícím počtu pěších turistů a hlavně v obrovském nárůstu polské klientely, která je na vrchol dopravována velkokapacitní lanovkou z Polska. O tom, že jako jediní provozujeme na Sněžce i v ostatních stanicích veřejná WC, netřeba hovořit.
Jak se podepisuje koronavirus na provozu lanovky (výkyvy v návštěvnosti, ubyli cizinci apod.)?
Samozřejmě, že se epidemie koronaviru na provozu lanovky podepsala. Provoz jsme ukončili 15. března a obnovili jej až 1. května. V jarních měsících byla návštěvnost opravdu velmi slabá. Českých turistů bylo málo, cizinci k nám do konce června nemohli a z důvodu zavřených škol jsme také přišli o školní výlety v květnu a v červnu.
Jak je to s návštěvností a vytížením lanovky v tomto roce?
V jarních měsících jsme se pohybovali okolo ¼ až 1/3 obvyklé návštěvnosti, o červenci se dá říci, že se návštěvnost ustálila na obvyklých hodnotách, možná mírně pod nimi, což ale mohlo být zapříčiněno zčásti nepřízní počasí.
Kolik zhruba ročně lanovka vydělá a kolik stojí její provoz? Jak se rozdělují zisky z lanovky?
Lanová dráha na Sněžku je ve 100% vlastnictví města Pec pod Sněžkou. Lanovku provozuje společnost Lanová dráha Sněžka, a. s., ve které je jediným akcionářem také město Pec. Roční obrat lanovky se pohybuje okolo 60 mil. korun a provozní náklady jsou asi poloviční. Z toho plyne, že vše, co lanovka vydělá, patří městu. Město z těchto prostředků postupně splácí úvěr, který si vzalo na její stavbu.
Podmínkou rekonstrukce lanovky bylo, že maximální kapacita zůstane stejná jako ve 40. letech tedy 250 lidí za hodinu. Mohlo by se to ještě navýšit? Probíhají jednání s KRNAPem? Kolik by případné navýšení kapacity stálo a je to vůbec průchozí? Jste nějak ve spojení s lanovkáři na polské straně, kteří mohou vozit cca 1 000 lidí za hodinu?
Bylo to trochu jinak. Původní dohoda z počátku devadesátých let byla, že případná nová lanovka může mít kapacitu 400 osob za hodinu. To se při dalších jednáních mnohokrát potvrdilo. Ale při konečném vyjádření KRNAPu ke stavebnímu povolení to bylo původních 250 osob. Kapacita lanovky by jistě navýšit šla, technicky je to možné. Finanční náročnost by v tom nejspíš nehrála nijak výraznou roli. Jednání s KRNAPem v tomto duchu neprobíhají. S polskými lanovkáři ve spojení nejsme.
O dění na Sněžce, které zahrnuje tisíce turistů, instalaci ochranných sítí i debatu o zavedení vstupného do národního parku, přinášíme velkou reportáž v Reflexu č. 34, který je v prodeji od čtvrtka 20. srpna v trafikách a na webu ikiosek.cz.
