Rakev, ve které je pohřben Jan Jiří ze Švamberka, je opatřena zlatými nápisy a bohatě zdobená lebkami.

Rakev, ve které je pohřben Jan Jiří ze Švamberka, je opatřena zlatými nápisy a bohatě zdobená lebkami. Zdroj: Vlaďka Hradská, Geo-cz

Výzkum hrobky Jana Jiřího ze Švamberka v březnu 2020: Ozdobná plastika lidské lebky
Portrét Jana Jiřího ze Švamberka na víku sarkofágu
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí v Poběžovicích
Tým Jiřího Šindeláře (uprostřed) stojí přímo nad kryptou se sarkofágem Jana Jiřího ze Švamberka. Vlevo na zemi leží teleskopická průzkumná kamera
Rožmberský řád lebky na krku šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka
16
Fotogalerie

Záhada Rožmberského řádu lebky odhalena: Pomohl objev zapomenuté hrobky

Speciální teleskopická kamera pomalu proniká miniaturním otvorem v podlaze kostela. Na monitoru počítače se objevují první záběry. Je jasně vidět hrubě nahozená cihlová klenba krypty i rozpadlé dřevěné rakve na podlaze. Pak operátor kamerou pootočí a v rohu obrazu se poprvé objeví to, proč se v nenápadném kostele Nanebevzetí Panny Marie na náměstí v Poběžovicích všichni sešli. Bohatě zdobený měděný sarkofág s tělem Jana Jiřího ze Švamberka, velmistra řadou tajemství opředeného Rožmberského řádu lebky.

Jan Jiří ze Švamberka (+1617) byl nejbohatším šlechticem své doby, Poběžovickým rodákem a dědicem Rožmberských držav (patřila mu například i Třeboň). Jeho zapomenutá hrobka byla objevena teprve nedávno. Detailní průzkum pomohl rozluštit záhadu Rožmberského řádu lebky.

Nečekaný objev

Kryptu objevil tým kolem geofyzika Jiřího Šindeláře v roce 2017 díky souhře šťastných okolností. Historické prameny naznačovaly, že v poběžovickém kostele by jedna hrobka pánů ze Švamberka skutečně měla být. Nikdo však netušil, zda stále existuje, v jakém je případně stavu, a už vůbec nikdo nepředpokládal, že se v ní najde tak skvostný sarkofág, který snese srovnání jen s cínovými sarkofágy císaře Rudolfa II. na Pražském hradě a Petra Voka z Rožmberka ve Vyšším Brodě. Primárním úkolem expertů bylo zjistit, zda pod podlahou skutečně nějaké dutiny jsou, nehrozí jejich zhroucení, a tedy i ohrožení návštěvníků kostela.

400 let zapomenutá hrobka

Poprvé se dálkově ovládaná průzkumná kamera vypravila do hrobky v roce 2018. Ve chvíli, kdy se přítomným vědcům podařilo na víku sarkofágu s vyobrazením zemřelého přečíst jméno Hans Georg (Jan Jiří), bylo zřejmé, že dosud marné pátrání je u konce. Čtyři sta let od smrti jednoho z nejdůležitějších velmožů našich dějin se konečně podařilo objevit jeho hrob. Jedno z mnoha tajemství tedy bylo odhaleno, ale řada dalších se ihned vynořila. Také proto se museli experti do hrobky v březnu 2020 vrátit.

Záhadný otisk neznámé ruky

Jednou z neznámých okolo Jana Jiřího je i datum jeho narození. Historici však doufají, že právě na sarkofágu by mohla odpověď na tuto otázku být. Německé, ve zlatě vyvedené nápisy na bočnicích i čelech sarkofágu se o narození šlechtice skutečně zmiňují. Bohužel, zrovna v místě, kde by datum mělo být, je sarkofág poničen nějakým ostrým předmětem. V roce 1620 totiž byla hrobka vykradena vojáky císařské armády. Přesto se vědci domnívají, že datum narození půjde díky vysokému rozlišení použité kamery a počítačovým úpravám nakonec rozluštit. Už nikdy se však nedozvíme, komu patřila ruka, která se navždy otiskla na okraj dřevěné rakve uvnitř sarkofágu. Snad to byl některý z nenechavých lupičů prohledávající mrtvého, zda u sebe nemá Rožmberský řád lebky.

Ve čtení článku pokračujte zde >>>