Necelých pět týdnů zbývá do senátních voleb. Kromě dlouho dopředu známých jmen prezidentských kandidátů se v nich chystá kandidovat několik dalších zajímavých osobností, často oživujících dřívější slávu. Kromě exministra a občasného vězně Davida Ratha se o přízeň voličů pokusí třeba bratr Tomia Okamury nebo aktivista Martin Uhlíř, známý díky konfliktu na demonstraci s poslancem ČSSD Foldynou.
Když se na obvody podíváme v jejich číselném pořadí, narazíme na první zajímavost u osmého obvodu – Rokycanska. Všech 150 obcí, které obvod zahrnuje, slibuje před volbami objet aktivista a bývalý zastupitel na Praze 10 Martin Uhlíř. Širší veřejnost Uhlíře zná od letošního května, kdy se při protestu proti motorkářskému gangu Noční vlci střetl s poslancem Jaroslavem Foldynou. „Chtěl jsem mu dát jazyk, myslel jsem si, že je gay,“ zní často citovaný komentář Foldyny k incidentu. Uhlíř kandiduje s podporou TOP 09, Zelených a Liberálně ekologické strany a v obvodu, kde v minulých volbách postoupili kandidáti ČSSD a komunistů, to zřejmě nebude mít lehké.
Pražské války
Asi nejatraktivnější souboje nabízí tradičně pražské obvody. Na Praze 2 a 3 se proti populárnímu senátorovi Liboru Michálkovi postaví lékař Marek Hilšer, překvapivě úspěšný v letošních prezidentských volbách. Voliče z druhé, protestní strany spektra (kterých zrovna v centru Prahy moc nenajdete), bude chtít nalákat poradce exprezidenta Klause Ladislav Jakl za SPD. ODS, tradičně silná právě na Praze 2, navíc do voleb posílá známého herce Vladimíra Kratinu.
Do toho všeho se ještě přimíchává exposlanec KDU-ČSL, nyní za Zelené kandidující Ivan Gabal. A v neposlední řadě ještě nedávno úřadující starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. Ta ve funkci skončila letos na jaře, kdy zároveň opustila TOP 09. Hujová například spílala „svým“ Žižkovanům, když sázeli květiny u stromů na ulicích, kde se dříve válely injekční stříkačky. To, co by jiní ocenili, odsoudila jako „privatizaci veřejného prostoru“.
Zajímavý, byť zřejmě předem rozhodnutý boj se odehraje na Praze 4. Jiří Drahoš tu v prezidentských volbách už v prvním kole dostal přes třetinu hlasů a nezdá se, že by měl vážného soupeře. Za Realisty zde nicméně kandiduje svérázný spisovatel a publicista Benjamin Kuras, který by s Drahošem mohl postoupit alespoň do druhého kola.
Ten druhý Okamura
Už z letošních voleb do sněmovny si můžete pamatovat bratra Tomia Okamury, politicky zcela opačně orientovaného Hayata. Překladatel a silně proevropský křesťanský demokrat kandiduje i letos na podzim, a to na Praze 8, kde už od jara vede intenzivní kontaktní kampaň. Tamtéž se o senátorské křeslo už podeváté (!) pokusí další z letošních prezidentských kandidátů, hudebník Petr Hannig nebo třeba bývalý náměstek ministra financí Babiše Lukáš Wagenknecht.
I poslední pražský obvod – Praha 12 – nabízí pár slavných jmen. Favoritem se tu zdá být diplomat Pavel Fischer, který se střetne třeba s Martou Semelovou, stalinistkou a jednou z nejradikálnějších postav KSČM, exministrem financí Ivanem Pilným a ústavním právníkem Alešem Gerlochem.
Proti imigrantům syrský Čech i Konvička
Po dvou letech mimo politiku na sebe při volbách opět upozorní někdejší hlava českého protiislámského hnutí Martin Konvička. Ten během posledních 4 let stihl založit a opustit Blok proti islámu, rozhádat se s Úsvitem, vytvořit dvě další strany Alternativa pro Česko a 7. Republika, až nakonec letos v Ostravě kandiduje za stranu Nezávislí proti expremiérovi Jiřímu Paroubkovi.
Z podobného politického soudku jsou pak známí kandidáti na Prostějovsku. Jitka Chalánková letos opustila TOP 09, která podle ní zradila konzervativní hodnoty, a do boje o Senát jde sama za sebe. Podobně jako bývalý voják a častý účastník demonstrací antisemity Adama B. Bartoše Marek Obrtel, hájící barvy České strany národně sociální.
V Mladé Boleslavi zase kandiduje tamní primátor, lékař syrského původu Raduan Nwelati. Možná trochu paradoxně vzhledem ke svým kořenům zveřejnil na Facebooku propagační grafiku s protiimigračními hesly „Boleslav je boleslaváků“ a „Nulová tolerance cizincům“, za což už sklidil kritiku a posměch od liberálních médií i fanoušků na Facebooku.
Nová imunita pro Ratha?
Znělo to jako aprílový vtip. David Rath skutečně kandiduje do senátu, a to za Českou suverenitu Jany Volfové. Bývalý ministr a hejtman nepravomocně odsouzený za korupci by tak mohl jako člen horní komory znovu získat imunitu. Nedá se ale čekat, že by ho Senát policii nevydal opět ke stíhání nejrychleji, jak by to šlo.
Další bývalý ministr, který se pokusí o průnik do Senátu, je z KDU-ČSL. Daniel Herman měl v Sobotkově vládě na starosti kulturu, na podzim ale neuspěl ve volbách do sněmovny, když byl v Praze přeskočen hojně kroužkovaným starostou Čižinským. O senátní křeslo se pokusí i jeho stranický předseda Bělobrádek, který by v případě úspěchu přepustil svůj poslanecký mandát jinému lidovci.
Celkově jde v letošních volbách pozorovat trend širokého spojování stran od středu doprava, nejvýrazněji u „prezidentských“ jmen nebo u Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity. Tradiční strany zkrátka chtějí udržet v Senátu většinu proti „protestní“ skupině ANO, SPD a komunistů, což má sloužit mimo jiné k zastavení zákona o obecném referendu. Ten potřebuje v senátu ústavní třípětinovou většinu, kterou patrně ještě nějakou dobu nezíská.
