nahoru

Zajímavosti parlamentních voleb 2017: Pražská základna komunistů a silné kraje ODS

Miroslav Cvrček 7. listopadu 2017 • 07:00
Vedení KSČM - ilustrační snímek.
Vedení KSČM - ilustrační snímek.
• foto: 
Alexander Malachovský

Jako každý rok přinášejí volby i řadu zajímavých dílčích výsledků. Pojďme se na některé z nich podívat.

Pražská bašta komunistů

Praha je obvykle záchranou pro pravicové strany — letos díky ní na poslední chvíli proklouzla do sněmovny TOP 09. Je tu ale i jedna bašta KSČM. Konkrétně jde o jeden volební okrsek na sídlišti v Praze 6, jemuž se přezdívá Obušek nebo Na pendreku. V sedmdesátých letech ho totiž postavili muklové a byty tady dostávali především zaměstnanci ministerstva vnitra. V roce 1996 tu vyhrála KSČM s 38,91 % (celkově vítězná ODS tu měla jen 13,97 %). Podobné to bylo v následujících dvou volbách — v roce 2002 tu komunisté sahali dokonce po 40 procentech. Až v roce 2006, při modré vlně, je porazila ODS — o tři hlasy (256 ku 253). V následujících dvojích volbách ale už KSČM opět triumfovala — v roce 2013 se znovu dostala přes 30 procent. Až letos spadla pod dvacet. Novým oblíbencem voličů z Obušku se stalo ANO. Vždyť v čele je jejich člověk.

Andrej Babiš žena

Po volbách v roce 2013 jsme psali o skokanovi jménem Miloš Babiš. Díky příjmení ho voliči vykroužkovali ze 13. místa středočeské kandidátky hnutí ANO až na první, a tedy rovnou do sněmovny. Letos už na to voliči nenaletěli a Miloš zůstal mimo sněmovnu. To rozdílné křestní jméno asi dráždilo. Nicméně v Moravskoslezském kraji za ANO postoupila do sněmovny Andrea Babišová. Preferenčních kroužků sice nebylo dost na skákání, přesto jich na osmém místě získala druhý nejvyšší počet po lídrovi kandidátky. Předpokládáme, že s touto zkušeností se příště pár vykuků přejmenuje přímo na Andreje Babiše.

Ministři mimo

Mimo sněmovnu zůstal bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Přitom měl 17,09 procenta preferenčních kroužků, víc měl v kraji už jen lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. Jenže topce 5,13 % v kraji nestačilo ani na jeden mandát.

V sousedním kraji, v Libereckém, zase 5,65 % nestačilo k mandátu pro sociální demokraty. Ministryně práce Michaela Marksová tak skončila mimo sněmovnu, i když sama získala přes 14 % preferenčních hlasů.

V Jihočeském kraji zase zůstal před branami sněmovny bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD. Strana tady získala jediné poslanecké křeslo a Mládek je až šestým náhradníkem.

Do třetice ČSSD, tentokrát Středočeský kraj. Do sněmovny se nevrátil další někdejší ministr průmyslu a obchodu, Milan Urban, spoluarchitekt přemrštěné podpory solárních panelů. Díky kroužkům je ale první náhradník.

Dalším neúspěšným ministrem je Daniel Herman z KDU-ČSL. Lídra pražské kandidátky lidovců přeskočil druhý v pořadí, starosta Jan Čižinský. Herman je prvním náhradníkem, druhým je Hayato Okamura.

Ještě pár dalších střípků: Ve sněmovně končí stalinistka Marta Semelová, bývalý odborářský boss Jaroslav Zavadil a nedostala se do ní ani vzdálená příbuzná pražských kolotočářů Gabriela Kočková.

Západní výspa lidovců

Každý ví, že KDU-ČSL má své voličské základny v Jihomoravském a Zlínském kraji, dále na Vysočině, částečně ještě ve východních Čechách, zkrátka ve východní polovině republiky. Nejzápadnější vítěznou obcí byla pro lidovce vesnice Dražeň v okrese Plzeň-sever. Letos tam měli skoro 30 procent hlasů. V obci vyhrávají od roku 1992 všechny parlamentní i obecní volby. Od roku 1998 je starostkou Marie Koderová z KDU-ČSL.

Nejmenší město

V nejmenším městě Česka, které má jen okolo sedmi desítek obyvatel, by čistě dle výsledků typický čtenář Reflexu asi žít nechtěl: KSČM 26 %, ANO 22 %, Okamurova SPD 16 %. To jsou první tři na pásce. Nad Přebuzí v okrese Sokolov, s katastrem přímo hraničícím s Německem, by ledaskdo mávl rukou: „No jo, Sudety.“ Je to však zajímavější a městečko dobře ilustruje přesun hlasů. Volby v roce 2010 totiž dopadly takhle: KSČM 45,45 %, ODS 18,18 %, ČSSD 15,9 %, DSSS 6,81 %. Navíc ještě výsledky z roku 1998: KSČM 22,41 %, Sládkovo SPR-RSČ 18,97 %, pak teprve ČSSD a ODS se 17,27 %. Dobře to ukazuje, jak blízko jsou si voličsky extrémy pravolevé osy a jak silný je v Sudetech ne čistě levicový hlas, ale hlas protestní. A je to právě proto, že velké strany jako by na taková místa zapomněly.

Přitom výsledky parlamentních voleb v Přebuzi v roce 1990 vypadaly takto: Občanské fórum 52,83 %, KSČ 16,98 %, KDU 7,55 %. Ani v roce 1992 při volbách do České národní rady komunisté, tehdy v rámci koalice Levého bloku, nevyhráli: tehdy tu triumfovala Strana československých podnikatelů, živnostníků a rolníků s 20,45 %. Tohle miniměstečko je zkrátka dobrá laboratoř pro politology. Od roku 1996 komunistům ostatní strany hlasy v Přebuzi zkrátka přenechaly, až si pro ně letos přijeli Babiš a Okamura.

ODS v krajích

ODS po volbách vesměs slavila své znovuzrození. Už po volbách se ale rozběhla diskuse o tom, jak má znovuzrozená Občanská demokratická strana oslovovat voliče. Podívejme se na pár čísel.

Oproti minulým volbám strana nejvíce procentních bodů nahnala v Jihomoravském kraji — konkrétně poskočila o 4,87 bodu. Druhý byl Královéhradecký kraj (plus 4,29) a o kousek za ním Praha. Naopak nejmenší zisk si ODS připsala v Plzeňském kraji, kde zvýšila procenta jen o 1,45 bodu. Když si dáme procenta z letošních a minulých voleb do poměru, nejlíp pro ODS vyjde Zlínský kraj, kde se zisky strany zvýšily o 72 procent, a následuje Jihomoravský, kde to bylo o 69 procent.

Pojďme však letošní rok srovnat ještě s rokem 2006, kdy ODS získala nejvíc procent v historii. I tady je na tom nejlépe Jihomoravský kraj — letos tam ODS dosáhla skoro 39 procent zisku z roku 2006. Naopak Karlovarský kraj hlásí jen necelou čtvrtinu výsledku z roku 2006. Praha či střední Čechy jsou z tohoto pohledu v šedém průměru kolem 33 procent, tedy asi třetiny zisků, již ODS urvala v roce 2006.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

O ekonomických dopadech voleb čtěte na E15.cz



Klíčová slova: volby 2017, statistika, hlasování


Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku