Jako každý rok přinášejí volby i řadu zajímavých dílčích výsledků. Pojďme se na některé z nich podívat.
Pražská bašta komunistů
Praha je obvykle záchranou pro pravicové strany — letos díky ní na poslední chvíli proklouzla do sněmovny TOP 09. Je tu ale i jedna bašta KSČM. Konkrétně jde o jeden volební okrsek na sídlišti v Praze 6, jemuž se přezdívá Obušek nebo Na pendreku. V sedmdesátých letech ho totiž postavili muklové a byty tady dostávali především zaměstnanci ministerstva vnitra. V roce 1996 tu vyhrála KSČM s 38,91 % (celkově vítězná ODS tu měla jen 13,97 %). Podobné to bylo v následujících dvou volbách — v roce 2002 tu komunisté sahali dokonce po 40 procentech. Až v roce 2006, při modré vlně, je porazila ODS — o tři hlasy (256 ku 253). V následujících dvojích volbách ale už KSČM opět triumfovala — v roce 2013 se znovu dostala přes 30 procent. Až letos spadla pod dvacet. Novým oblíbencem voličů z Obušku se stalo ANO. Vždyť v čele je jejich člověk.
Andrej Babiš žena
Po volbách v roce 2013 jsme psali o skokanovi jménem Miloš Babiš. Díky příjmení ho voliči vykroužkovali ze 13. místa středočeské kandidátky hnutí ANO až na první, a tedy rovnou do sněmovny. Letos už na to voliči nenaletěli a Miloš zůstal mimo sněmovnu. To rozdílné křestní jméno asi dráždilo. Nicméně v Moravskoslezském kraji za ANO postoupila do sněmovny Andrea Babišová. Preferenčních kroužků sice nebylo dost na skákání, přesto jich na osmém místě získala druhý nejvyšší počet po lídrovi kandidátky. Předpokládáme, že s touto zkušeností se příště pár vykuků přejmenuje přímo na Andreje Babiše.
Ministři mimo
Mimo sněmovnu zůstal bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Přitom měl 17,09 procenta preferenčních kroužků, víc měl v kraji už jen lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. Jenže topce 5,13 % v kraji nestačilo ani na jeden mandát.
V sousedním kraji, v Libereckém, zase 5,65 % nestačilo k mandátu pro sociální demokraty. Ministryně práce Michaela Marksová tak skončila mimo sněmovnu, i když sama získala přes 14 % preferenčních hlasů.
V Jihočeském kraji zase zůstal před branami sněmovny bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD. Strana tady získala jediné poslanecké křeslo a Mládek je až šestým náhradníkem.
Do třetice ČSSD, tentokrát Středočeský kraj. Do sněmovny se nevrátil další někdejší ministr průmyslu a obchodu, Milan Urban, spoluarchitekt přemrštěné podpory solárních panelů. Díky kroužkům je ale první náhradník.
Dalším neúspěšným ministrem je Daniel Herman z KDU-ČSL. Lídra pražské kandidátky lidovců přeskočil druhý v pořadí, starosta Jan Čižinský. Herman je prvním náhradníkem, druhým je Hayato Okamura.
Ještě pár dalších střípků: Ve sněmovně končí stalinistka Marta Semelová, bývalý odborářský boss Jaroslav Zavadil a nedostala se do ní ani vzdálená příbuzná pražských kolotočářů Gabriela Kočková.
Západní výspa lidovců
Každý ví, že KDU-ČSL má své voličské základny v Jihomoravském a Zlínském kraji, dále na Vysočině, částečně ještě ve východních Čechách, zkrátka ve východní polovině republiky. Nejzápadnější vítěznou obcí byla pro lidovce vesnice Dražeň v okrese Plzeň-sever. Letos tam měli skoro 30 procent hlasů. V obci vyhrávají od roku 1992 všechny parlamentní i obecní volby. Od roku 1998 je starostkou Marie Koderová z KDU-ČSL.
Nejmenší město
V nejmenším městě Česka, které má jen okolo sedmi desítek obyvatel, by čistě dle výsledků typický čtenář Reflexu asi žít nechtěl: KSČM 26 %, ANO 22 %, Okamurova SPD 16 %. To jsou první tři na pásce. Nad Přebuzí v okrese Sokolov, s katastrem přímo hraničícím s Německem, by ledaskdo mávl rukou: „No jo, Sudety.“ Je to však zajímavější a městečko dobře ilustruje přesun hlasů. Volby v roce 2010 totiž dopadly takhle: KSČM 45,45 %, ODS 18,18 %, ČSSD 15,9 %, DSSS 6,81 %. Navíc ještě výsledky z roku 1998: KSČM 22,41 %, Sládkovo SPR-RSČ 18,97 %, pak teprve ČSSD a ODS se 17,27 %. Dobře to ukazuje, jak blízko jsou si voličsky extrémy pravolevé osy a jak silný je v Sudetech ne čistě levicový hlas, ale hlas protestní. A je to právě proto, že velké strany jako by na taková místa zapomněly.
Přitom výsledky parlamentních voleb v Přebuzi v roce 1990 vypadaly takto: Občanské fórum 52,83 %, KSČ 16,98 %, KDU 7,55 %. Ani v roce 1992 při volbách do České národní rady komunisté, tehdy v rámci koalice Levého bloku, nevyhráli: tehdy tu triumfovala Strana československých podnikatelů, živnostníků a rolníků s 20,45 %. Tohle miniměstečko je zkrátka dobrá laboratoř pro politology. Od roku 1996 komunistům ostatní strany hlasy v Přebuzi zkrátka přenechaly, až si pro ně letos přijeli Babiš a Okamura.
ODS v krajích
ODS po volbách vesměs slavila své znovuzrození. Už po volbách se ale rozběhla diskuse o tom, jak má znovuzrozená Občanská demokratická strana oslovovat voliče. Podívejme se na pár čísel.
Oproti minulým volbám strana nejvíce procentních bodů nahnala v Jihomoravském kraji — konkrétně poskočila o 4,87 bodu. Druhý byl Královéhradecký kraj (plus 4,29) a o kousek za ním Praha. Naopak nejmenší zisk si ODS připsala v Plzeňském kraji, kde zvýšila procenta jen o 1,45 bodu. Když si dáme procenta z letošních a minulých voleb do poměru, nejlíp pro ODS vyjde Zlínský kraj, kde se zisky strany zvýšily o 72 procent, a následuje Jihomoravský, kde to bylo o 69 procent.
Pojďme však letošní rok srovnat ještě s rokem 2006, kdy ODS získala nejvíc procent v historii. I tady je na tom nejlépe Jihomoravský kraj — letos tam ODS dosáhla skoro 39 procent zisku z roku 2006. Naopak Karlovarský kraj hlásí jen necelou čtvrtinu výsledku z roku 2006. Praha či střední Čechy jsou z tohoto pohledu v šedém průměru kolem 33 procent, tedy asi třetiny zisků, již ODS urvala v roce 2006.
