Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Zbyněk Pecák

ČSSD obcházejí zombíci, strana místo rychlé reakce na volby volí postupnou sebevraždu

Zatímco v některých politických stranách se špatné výsledky v říjnových volbách projevily rychle (odstoupil Matěj Stropnický, post předsedy nebudou obhajovat Miroslav Kalousek a Vojtěch Filip), tak sociální demokracie si dává načas. Přitom právě její výsledky jsou za poslední léta stále horší a horší. ČSSD zjevně neví, co dál. Mezitím z jejího politického záhrobí vystupují zombíci a stranu čekají obrovské finanční problémy. Jenže u socialistů to vypadá, že místo adekvátní reakce nastoupila pomalá sebevražda.

Protože po boji je každý generálem, tak i v ČSSD se opět hlásí o slovo zombící, u kterých to už vypadalo, že se nevrátí. Velké rány jsou tak dál jitřeny. Do strany se chce vrátit expremiér Jiří Paroubek, a jak ho známe, řadovým členem být rozhodně nehodlá. Růžky vystrkuje někdejší sběratel všemožných funkcí Michal Hašek, ozval se bývalý místopředseda Zdeněk Škromach, do zdevastovaného vedení střílí zemanovec Jaroslav Foldyna.

Mezitím ČSSD neví, co dál. Něco málo mohla po strašlivém výprasku ve volbách, kdy dostala 7,27 procenta hlasů (to je nejméně od roku 1992) zachránit tím, že by vyslyšela volání Andreje Babiše a vstoupila s ním do nové vlády. Socialistům, kteří na čtyřleté vládnutí s hnutím ANO ale zjevně doplatili, se do toho nechce. V opozici budou ovšem slabí a bez možnosti cokoli prosadit.

Varovné pro ČSSD je, že výsledky v posledních volbách pouze potvrzují trend. V letech 1998, 2002 a 2006 měla strana v hlasování do Poslanecké sněmovny vždy přes 30 procent hlasů. V letech 2010 a 2013 pak přes 20 procent. Současný pád na 7 procent je bolestivý a připomíná jízdu po smrtícím tobogánu. Jenže to není všechno.

V Senátu měla sociální demokracie v roce 2010 většinu 41 křesel (senátorů a senátorek je 81), teď má v horní komoře 25 lidí, ale v roce 2016 získala pouze dva posty z 27 možných. Dá se očekávat, že čísla klesnout i příští rok. Podobné to bylo ve volbách do zastupitelstev krajů.

Socialisté jsou navíc vnitřně rozložení a také je čekají obrovské finanční problémy. Za vysouzení Lidového domu, kde má strana sídlo, dluží zemřelému právníkovi Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun. Nelichotivé výsledky ve volbách také brutálně omezí příjmy ze státní kasy.

Zásadní pak je, kdo by mohl být novým vůdcem, jež tuto tradiční stranu spasí. Pokud by se ČSSD rozhodla pro některého výše jmenovaného zombíka, nebo Milana Chovance, nic se nezmění, marasmus bude pokračovat.

Největším problémem pro sociální demokracii je, že není dnes vlastně pro nikoho. Je zoufale nemoderní a mladí lidí ji už dlouho volit nechtějí. Důchodci spíše slyší vábení Andreje Babiše. Dělníci, kdysi opora ČSSD, hledají nejrůznější alternativy a extrémy. A střední třída si momentálně nemyslí, že právě socialisté jsou její krevní skupinou. K tomu všemu je strana slabá ve velkých městech. V Praze teď dostala zoufalých 5,57 procenta a volba Petra Dolínka za lídra byla skutečně v hlavním městě zásadním omylem. Ani jinde to nebylo o moc lepší. Podívejme se na další větší města:

České Budějovice – 6,34 procenta
Ostrava – 8,44
Brno – 7,75
Plzeň – 7,55
Hradec Králové – 6,15
Ústí nad Labem – 6,12
Liberec – 5,61.

Nic dobrého nevěští ani současné složení klubu v Poslanecké sněmovně (má jen 15 členů), v podstatě všechno jsou to lidé, kteří se výrazně podíleli na posledním neúspěchu: Sobotka, Chovanec, Dolínek, Valachová, Birke, Chvojka, nebo nově nepříliš zdatná Alena Gajdůšková, která dělala předtím stafáž v Senátu. V podstatě jen Lubomír Zaorálek a Jan Hamáček snesou přísnější kritéria. Jenže to je strašně málo.

ČSSD, podobně jako v minulých letech ODS, padá na dno a pořád není jasné, zda to dokáže vybalancovat. Zatím se spíše zdá, že pracuje na řízené sebevraždě.