Začněme tentokrát anekdotou: Ptá se učitelka žáků: „Slibuji, slibujeme, slibují… jaký je to, děti, čas?“ Pepíček: „Prosím, čas předvolební.“ Asi i největší ignorant si povšiml, že v ČR nyní opět vrcholí právě čas předvolební.
Mladí a politika
Není žádným tajemstvím, že mladí lidé se o politiku v Česku moc nezajímají. Volební účast lidí od 18 do 26 let se v ČR pohybuje okolo 25 procent, tedy chodí volit jen každý čtvrtý „Mladočech“. Pozor, to je nejméně ze všech věkových skupin.
Dokonce i senioři (o aktivních seniorkách nemluvě) starší 70 let chodí volit častěji než česká a moravská „mládež“. Přitom logicky mladí lidé by měli chodit volit častěji. Pro pět ran do volební urny, vždyť jde zejména o jejich budoucnost.
Politologové a různí další mudrlanti rádi rozumují ve stylu: „České politické strany nevěnují mladým lidem v předvolební kampani pozornost, protože tato skupina chodí k volbám velmi málo, a pro strany je tak zajímavější zaměřit se na starší lidi…“ No prostě neaktivitu mladých někteří „veřejní intelektuálové“ s gustem perfidně házejí na strany a hnutí.
Inu, politici mohou za všechno, nejen že „všeci kradnú“, ale navíc mladým údajně i znechutili politiku. Myslím, že takové plané moralizování je k ničemu a zbylé tři čtvrtiny mladých k urnám nepřivedou.
Mám lepší nápad. Zakázat jim to!
Jak si každý jistě pamatuje z časů svého mladí, nejlépe vždy chutná zakázané ovoce. Té chuti zapovězených plodů se nic nevyrovná. Chceme-li přivést mladé do hlasovacích místností, zakažme jim to!
Respektive by bylo vhodné, aby vláda či veřejnoprávní TV například rozšířila fámu, že od příštích voleb se bude moci volit až od 26 let. To by nastal úprk do volebních místností, no nemyslíte?
Teď si přemýšlivější čtenář asi řekne: A k čemu by to bylo vlastně dobré, aby chodili volit lidé, kteří se o politiku nezajímají, a tudíž jí asi ani nerozumějí? Ano, to je naprosto správná poznámka.
Nepřímým úskokem jsme se dostali k pointě naší glosy. Moc hlouběji nerozumím aktivitám různých „neziskovek“ majících za cíl přivést mladé lidi k volebním urnám, aniž by se předtím s nimi nějak důmyslněji a soustavněji pracovalo, a zejména pořádně vysvětlovalo, o co v té politice vlastně jde.
Cui bono? Jaký smysl má nalákat – například nějakou super cool sexy facebookovou aplikací či pomocí módního youtuberáka — mladé k volebním bedýnkám, když pak budou volit víceméně povrchně, či dokonce náhodně? Také se mohou stát snadným cílem pro různé populisty, neřkuli extremisty.
Určitě jsem pro to, aby mladí chodili častěji volit, nicméně mělo by se jednat o jejich vlastní rozhodnutí, a to nejlépe podpořené dlouhodobým a intenzívním zájmem o správu věcí veřejných. Tedy ne nějaký de facto nahodilý úprk do volební místnosti, protože to říkal na FB, YouTube či Twitteru pan Dominik Feri či Fatty Pillow nebo jiná módní celebrita.
Myslím, že i tady platí odvěké – less is more. I zde přece tolik nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě!
Na závěr chci podotknout, že odmítám snahy, mj. i prezidenta Miloše Zemana, o zavedení volební povinnosti. Mám za to, že ústavní právo volit by mělo zůstat právem, ne povinností, ale to je již námět na další KOLMANtář, pardon, komentář.
